Turistické cíle v okolí obce Zubrnice

Dům čp. 146 stojí na místě tvrze, postavené kolem roku 1500. Ta byla několikrát rozšířena, ale roku 1796 prodána čtyřem sedlákům. Postupně odbouráno druhé patro a nejstarší část. Dnes soukromá chalupa se zachovanými detaily v interiéru.

Největší nefortifikační objekt Terezína vyplňuje severovýchodní roh Hlavní pevnosti. V letech 1782–83 vznikla budova tzv. španělského typu kolem tří nádvoří s arkádovými ochozy.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Hrádek neznámého názvu a data vzniku i zániku. V 70.–80. letech 20. stol. archeologický průzkum, nálezy mincí, kovových předmětů a keramiky ze 13.–15. stol. Ostrožna přerušená nejméně třemi příkopy poškozena lesní cestou ve 20. letech 20. stol.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

V r. 1251 dvorec cisterciáckého kláštera Altzelle v Míšni a započto s pěstováním vína a hloubením sklepů. V r. 1543 doložena tvrz a v 17. stol. za Jana Hartvíka z Nostic, postavena střední část zámku. Koncem 18. stol. přistavěna jednopatrová křídla.

Kamenná rozhledna se dvěma plošinami vysoká 19 m postavena v roce 1930 horským spolkem České Švýcarsko. Na horní ochoz vede 81 schodů. V roce 1997 zrekonstruována.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Původní dřevěný mlýn nad osadou Franzberg doložen r. 1843, po 30 letech nově postaven jako zděný holandského typu. V 70. letech 20. stol. stavba snížena a po odstranění perutí upravena na sklad sena. V letech 2000-2001 rekonstruována na současný obytný objekt.

Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.

Novogotická vila Pfaffenhof (lidově Fafák) postavená na místě vinařské kaple svatého Mikuláše ze 14. století, zrušené za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, započatá oprava po roce 1990 (nové stropy) nedokončena, volně přístupný objekt pracuje k rozpadu.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.