Turistické cíle v okolí obce Vojnice

Původně románský kostel ze 13. stol. byl přestavěn ve 14. a znovu v 16. stol.

Původně románský, goticky a barokně přestavěný kostel v Počedělicích je součástí areálu tvořeného hřbitovem, kamenným křížem z 30. let 19. století a výklenkovou novogotickou kaplí Nejsvětější Trojice.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Pozdně románský kostel na návrší nad obcí. Roku 1726 barokně upraven, naposledy opraven koncem 19. století. Plochostropý, hranolový, s trojúhelnými štíty. Hrázděná západní předsíň, na severním boku další předsíň a sakristie. Volně přístupný, zdevastovaný.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Starší (snad gotický) kostel nahradila v letech 1675–77 raně barokní novostavba podle projektu litoměřického Giulia Broggia. Kostel je vybaven soudobým zařízením. Součástí areálu je zděná barokní zvonice.

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Vypleněný kostel nejistého stáří i stavebního vývoje v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží má podobu z poslední přestavby na konci 19. století. Kolem zpustlý hřbitov.

Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.

K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).