Turistické cíle v okolí obce Liběšice

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Barokní kostel z první čtvrti 18. stol. na místě staršího, poprvé doloženého 1356. Sousední velká fara postavena 1733, poslední rekonstrukce kostela 1892–3. Po roce 1945 zchátral, v současnosti de facto ruina. Fara prodána soukromníkovi, v opravě.

Kostel postavený ve II. polovině 15. století prošel důkladnou barokní přestavbou roku 1734. Dále byl upraven ve II. polovině 19. století, následky poválečné devastace odstranila obnova po roce 1990.

Nízký, podélný kostel bez věže, gotického původu, postavený na okraji ostrožny uprostřed rozlehlé nepravidelné návsi. V r. 1789 barokně přestaven.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Jeden ze dvou zachovaných předměstských kostelů středověkého původu v Žatci. Dnešní stavba z konce 15. století, přibližně o 100 let později přestavěna. Velká oprava 1904, od konce 40. let 20. století v majetku pravoslavné církve.

Barokní kostel na návrší nad centrem obce v podhůří Džbánu, postavený uprostřed bývalého hřbitova v 18. století. Nahradil staršího předchůdce. Orientovaná stavba na vysoké zárubní zdi, jednolodní, bez věže.

Pův. gotický kostel byl postaven v 2. pol. 14. století (prvně zmiň. r. 1356). Roku 1586 byl přestavěn, po roce 1840 byl upravován (obec byla v té době centrem panství cisterciáckého kláštera v Oseku). Kostel od r. 1945 chátral, r. 2000 dostal novou střechu a v současnosti slouží jako galerie.

Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Areál kostela, zděné zvonice a rozsáhlého hřbitova na hraně terasy nad pravým břehem Ohře, kde do 18. století stávala obec, přemístěná tehdy do dnešní polohy asi 600 m jihozápadně od kostela. Vzhled budov ovlivnila přestavba 1903.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.