Turistické cíle v okolí obce Raná

Přírodní rezervace Tobiášův vrch je součástí CHKO České středohoří a má rozlohu pouhých 1,5 ha. Rozkládá se na kopci o nadmořské výšce 354 m, jenž však okolní terén převyšuje o pouhých 20 m. Byla vyhlášena již roku 1936, opakovaně 1951. Roste zde řada vzácných, chráněných rostlinných druhů.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Paleontologická lokalita Travertinová kupa vznikala v období mladších třetihor spodního miocénu před 22 mil. let. Místo je ojedinělé bohatým výskytem miocénních sladkovodních vápenců; nálezy fosilních živočichů a rostlin. Od roku 1989 patří toto místo mezi významné chráněné přírodní památky ČR.

Renesančně upravená tvrz, v 18. stol. ji František Klebesberg přestavěl na barokní zámek, 1837 zbořen a postaven klasicistní. Ulrika Brosige-Lewetzow, Goetheova láska, zdědila zámek a 1899 zde zemřela, ze zámku dětská ozdravovna,1920 škola.

Na místě tvrze prvně doložené roku 1454 nechal po roce 1728 postavit Kašpar František Clary – Aldrigen barokní zámek. Roku 1945 byl znárodněn, od té doby chátral v majetku statků a učiliště. V letech 1982-84 opraven, dnes slouží sociálním účelům.

Zaniklá gotická tvrz stávala na severovýchodě obce. Polovina vsi (a později i celá ves) Velemín patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří ji i s tvrzí prodali až ke konci 15. století. Druhá polovina vsi patřila nejdříve klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.

Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.

Bývalý větrný mlýn byl postaven r. 1846 a fungoval jako větrný do r. 1879, kdy mu vichřice rozlámala větrné kolo. Poté byl stárkem Antonínem Vydrou upraven na parní pohon. Po dvou požárech na přel. 19. a 20. stol. upraven na pohon elektřinou, takto fungoval v l. 1928–40. Od r. 1960 slouží k bydlení.

Ostrožné hradiště bylo osídlené již v pozdní době kamenné, střední době bronzové a hlavně v raném středověku, zaniklo v 10. století. Bylo opevněno po celém obvodu, od severu a východu dřevozemní hradbou s čelní kamennou plentou. Vnitřní plochu rozdělovaly dva valy na tři části.

Barokní vodárenská věž postavená pro zásobování zámeckého areálu vodou. Stojí na náměstí, obklopeném barokními stavbami a sochami. Po ztrátě původní funkce sloužila jako byty, klubovny, dnes v soukromém vlastnictví.

Zchátralý zámek, který byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. V l. 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět. Dnes prochází postupnou rekonstrukcí.

Kamenná vyhlídková věž v romantickém slohu na vrcholu Hněvína pochází z r. 1900. Stojí na místě gotického hradu, který byl v 17. století zbořen. Roku 1906 doplněna restaurací. Věž celoročně přístupná.