Turistické cíle v okolí obce Chlumčany

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.

Nová postoloprtská radnice vznikla roku 1903 dle projektu A. Dauta ve stylu italské novogotiky. Slouží potřebám městské správy dosud. Dominanta severní fronty náměstí.

První zmínka ze 14. stol., kdy Záviš z Jimlína, postavil nad obcí svoji tvrz. Po roce1465 přestavena na hrad. Později renesančně přestavěn. V letech 1815-1816 sloužil jako vojenský špitál. Po r. 1949 chátrá. Nyní opraven a zpřístupněn.

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1897, když přestal starý hřbitov vyhovovat. Do dnešní doby se za poničenou ohradní zdí zachovalo několik náhrobních kamenů z let 1900 až 1915. U silnice jsou také ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken, areál bohužel hyzdí skládka odpadu.

Nový židovský hřbitov v Postoloprtech nahradil staré pohřebiště ve druhé polovině 19. století a dnes je téměř úplně zničený. Zachovala se pouze ohradní zeď. Jsou zde pohřbeni také vojáci Rudé armády.

Oblík je výrazný kopec na jižním okraji Českého středohoří severně od Loun. Na jeho úpatí a vrcholu byla roku 1967 vyhlášena národní přírodní rezervace. Od pravěku snad sloužil ke kultovním účelům a archeologové zde nalezli zlomky eneolitické keramiky.

Nejznámější strom v Čechách. Podle pověsti se zde setkal kníže Oldřich se selkou Boženou, která se stala kněžnou. Nejstarší zpráva pochází z Kosmovy kroniky z poč. 12. století. Dub již dvakrát překonal požár.

Terénní pozůstatky tvrze, která je poprvé připomenuta v roce 1395 a naposledy v roce 1435. Dle archeologického průzkumu tvrz vznikla na počátku 14. století a zanikla koncem století 15.

Terénní zbytky tvrze založené kolem r. 1300. Od r. 1334 do hus. válek patří roudnickým augustiniánům, poté zastavována různým majitelům. Zpustošena za 30-leté války. Dochován pahorek jádra zčásti dosud chráněný valy a příkopy.

Pomník byl postaven r. 1913 při příležitosti 100. výročí setkání tří mocnářů a armád, které později zvítězili v rozhodující bitvě s Napoleonem. Dne 17.8.1813 přehlídce vojsk z místa, kde je dnes pomník, přihlíželi rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.