Turistické cíle v okolí obce Roudnice nad Labem

Pozdně empírový kostel v Siřejovicích, přistavěný roku 1846 ke gotické věži původní svatyně, připomínané poprvé 1363. V blízkém okolí dvě barokní sochy a postsecesní pomník padlým z I. světové války.

Původní románský kostel z roku 1311 byl zbourán a v letech 1769–1774 postaven nový barokní kostel. Před hlavním vstupem ke kostelu socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Kaple vystavěná Hyacintem, hrabětem de Villani, rokonstruována hrabětem Pachtou roku 1730. V roce 1823 nechal Jakub Veith vybudovat rodinnou hrobku a přistavět věž.

Původně románský kostel ze 13. stol. byl přestavěn ve 14. a znovu v 16. stol.

Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Původní gotický kostel sv. Jiljí se uvádí již v roce 1344. Přestavěn na přelomu 16. a 17. st. Zcela byl zničen požárem v r.1760. Roku 1762 vystavěn nový kostel v barokním stylu. Přestavba v druhé pol. 19.st. Začátkem 21.st. drobné opravy exteriéru.

Původně románský kostel z 12. či 13. století, doložen roku 1394. Dochována část románského zdiva lodi a hranolová věž se sdruženými okny. Ve 14. století rozšířena loď a přistavěn gotický presbytář. Barokně upraven ve 2. polovině 18. století.

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.