Turistické cíle v okolí obce Hlinná

Původně románský kostel v jižní části obce, obklopený bývalým hřbitovem na nízkém pahorku nad břehem Labe. Několikrát přestavován, naposledy v 19. století, kdy získal dnešní podobu ve stylu mezi klasicismem a novorenesancí.

Barokní kostel postavený roku 1716 na místě staršího předchůdce (dochována věž) snad dle projektu Octavia Broggia. Několikrát postižen povodní, naposledy 2002. Opraven, využíván k původnímu účelu.

Barokní kostel ve středu obce z roku 1692, přestavěn v roce 1900. Uvnitř původní barokní vybavení. Stavba je kulturní památkou, k vidění během pravidelných mší.

Původně gotický kostel v Mojžíři ze 14. století, v 15. století zchátral, obnoven roku 1598. Současná slohově obtížně definovatelná podoba z přestavby v roce 1846, střecha věže z roku 1926. Po roce 1990 kostel důkladně opraven.

Na místě staršího předchůdce postavil O. Broggio v letech 1714–1716 kostel ve stylu dynamického baroka, zakončený kopulí. Bohatá vnitřní štuková a malířská výzdoba. Za Josefa II. dočasně zrušen, po r. 1918 památník padlým, od r. 1950 pravoslavný chrám.

Barokní kostel sv. Václava postaven na místě staršího dřevěného kostela. Stavitelem byl v letech 1733-1745 Petr A. Versa. Fresková výzdoba ze života sv. Václava od J.J. Czecha, obraz sv. Václava od J. Heřmana. Rokoková kazatelna. U kostela 4 sochy světců z 18. a 19. stol.

Na pomezí Encovan a Hrušovan, na návrší Prachová, se nachází zřícenina empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Původně se zde nacházela ves, zaniklá za husitských válek.

Novogotický kostel sv. Václava s rokokovým zařízením z poloviny 18. století. K vybavení patří rokokové lavice a oltář s obrazem sv. Václava, dat. 1755 (sign. Georgius Mathias Walter). Celková oprava silně zchátralého kostela byla započata r. 2012. Oltář je v depozitáři (nutná rekonstrukce).

Kostel prvně zminován 1365, v letech 1672–75 přestavěn barokním stavitelem O. Broggiem.V kamenném tarasu pod kostelem zakomponován smírčí kříž.

Barokní venkovský kostel na vyvýšenině nad centrem dříve samostatné obce v severní části Ústí nad Labem. Obklopuje ho bývalý hřbitov a fara, v okolí řada pozoruhodných stromových solitérů, z části chráněných jako památné.

Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel vznikal postupnou stavbou od 14. století (presbytář) do roku 1607 (loď a věž). Okna lodi barokní, helmice věže zřejmě z 19. století. Obec stojí na uhelné sloji, těžba se (snad definitivně) zastavila několik desítek metrů od kostela.