Turistické cíle v okolí obce Hlinná

Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.

Filiální katolický kostel postavený r. 1939 v tehdy samostatné obci za výrazného přispění podnikatele Georga Schichta, který vlastnil palácovou vilu v přilehlé části Ústí n. Labem. Od r. 1968 chátral bez využití, opraven r. 1992. Jde o jednolodní tradicionalistickou stavbu s gotizujícími prvky.

Pro příměstskou obec, v níž nalezli bydlení dělníci z továren v tehdy sousedním Ústí nad Labem, byla zřízena samostatná farnost. V letech 1905–1906 získala kostel a faru v eklektickém, převážně novorománsko-novogotickém slohu. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Na místě původního kostela ze 14. stol. postavil Chr. Lagler 1717–21 barokní jednolodí se západní věží. Obklopen zdí bývalého hřbitova se zbytky náhrobků a márnice. Fara z r. 1733 severovýchodně pod kostelem, dále na sever kamenný kříž z r. 1801.

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé roku 1384 jako farní. Upravován snad renesančně a barokně, po požáru roku 1814 obnoven do roku 1819. Po roce 1945 chátral, dnes nevyužívaný, provedeny nejzákladnější zajišťovací opravy.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.

Bývalý farní kostel zaniklé vsi Mury na ostrově svatého Klimenta, založený kolem poloviny 12. století, upravovaný goticky a barokně. Po zrušení za Josefa II. prodán do soukromého majetku a změněn na obytný dům.

Snad na místě staršího předchůdce (doložen 1383), přestavěného 1662, postaven 1734–7 Chr. Laglerem barokní kostel. Původně obklopen hřbitovem se čtyřmi nárožními výklenkovými kaplemi, z nichž jihovýchodní zanikla při stavbě nové silnice.

Na místě starší stavby, ze které snad pochází věž v ose západního průčelí, byl v letech 1735–43 postaven velký pozdně barokní jednolodní kostel. Původně byl obklopen hřbitovem, u jehož jižní zdi stojí bývalá fara.

Původně gotický kostel ze 14. století, upravený po požáru roku 1592, byl s výjimkou západní věže nahrazen roku 1776 pozdně barokní novostavbou. Po roce 1945 chátrá, v posledních letech obnovena střešní krytina. Asi 100 m od něj mohutná raně barokní sýpka.

Kostel v Solanech vznikl poč. 2. pol. 14. stol. Z té doby pochází jeho presbytář s křížovou a šestipaprskovou klenbou. Kostel přestavěn barokně a novogoticky. Obklopuje ho bývalý hřbitov, z něhož se zachovala jen kamenná zeď.

Někdejší špitál s kostelem svatého Materny vznikl před ústeckými hradbami snad ve 13. století, poprvé písemně doložen zřejmě 1327. Mnohokrát přestavěn, naposledy 1625. Fungoval do roku 1856. Kostel byl zdemolován jako poslední část areálu roku 1895. Zachováno několik artefaktů z jeho zařízení.