Turistické cíle v okolí obce Liběšice

Jeden z nejstarších dochovaných měšťanských domů v Litoměřicích, jehož datování kolísá od 2. poloviny 15. ke 2. čtvrtině 16. století. Ukrývá se ve dvoře renesančního domu v Jezuitské 12/4. Při rekonstrukci r. 1984 byla obnovena rozlehlá srubová místnost v patře.

Nejstarší vojenský nefortifikační objekt v Terezíně vznikl v letech 1780–81. Původně zde sídlilo vedení stavby, později ženijní (inženýrský) pluk. Armádě sloužil do počátku 90. let 20. století, dnes sociální ústav.

Původně gotický měšťanský dům přestavěl renesančně pro Jana Mráze z Milešovky stavitel Ambrož Balli před rokem 1576. Průčelí bylo novogoticky upraveno v 19. stol., v letech 1951-1953 byla provedena generální oprava. Dnes zde sídlí Městský úřad.

Dům postavil před rokem 1564 A. Balli pro rodinu Divišovských. Později majetkem královského rychtáře, od roku 1650 deskový, opatřen nápisem Salva guardia. Od roku 1726 v majetku obce, po roce 1850 sídlo městského úřadu. Později hotel.

Renesanční dvoupatrový dům z roku 1556 na úzké parcele postavil italský stavitel Ambrosio Balli. Má gotické jádro, sklepy a dvorní dům. Na průčelí portál saského typu, dále znamení modrého hroznu a v patře barokní medailon s malbou Madony s děckem.

Dům postavený architektem Octavianem Broggiem pro rodinu jeho políra Vojtěcha (Adalberta) Kyslinka počátkem 20. let 18. století ve středu západní fronty hlavního litoměřického náměstí. Počátkem 50. let 20. století důkladně rekonstruován. Jméno dostal podle pěti dívčích hlav zobrazených v průčelí.

Původní gotický dům byl pozdně renesančně přestavěn kolem roku 1600. Pod oknem druhého patra je štítek s rodovým znakem.

Nárožní původně pozdně gotický dům, postavený v 1. pol. 16. století, přestavěný renesančně, prošel dalšími přestavbami a úpravami v 19. a 20. století.

Pův. gotický dům č. p. 36 na rohu Michalské a Krajské ulice patřil od r. 1708 staviteli O. Broggiovi (1670–1742), který ho důkladně přestavěl a žil zde až do své smrti. Kolem r. 1900 zřízen arkýř v západní stěně, po r. 1990 dům opraven, nyní soukromý, obytný.

Jižní část východní fronty terezínského hlavního náměstí tvoří od roku 1787 klasicistní důstojnický dům. Svému účelu nesloužil dlouho: počátkem 19. století zde sídlila fara, škola, později i městský úřad. Dnes zdravotní středisko a byty.

Zámek byl vybudován na místě starší tvrze roku 1602 pravděpodobně Rudolfem Zejdlicem ze Šenfeldu. Později byl majetek Šenfeldů zkonfiskován a odkoupen rodem Lobkoviců. V době, kdy byl zámek majetkem Lobkoviců, byly provedeny jen malé stavební úpravy.

Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha.