Turistické cíle v okolí obce Náčkovice

nebo vyberte

Náčkovice

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 284 záznamů, 11 / 24 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Jana Křtitele
250.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Horní Habartice
Jednolodní bezvěžový kostelík, postavený roku 1787, prodloužený k západu v 19. století. Po poválečné devastaci opraven a roku 2008 znovu vysvěcen. Zachováno novogotické vnitřní zařízení z doby prodloužení, kolem závěru nová přístavba.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Proboštov
Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně přestavěn v roce 1870 v srdci vsi Proboštov.
 kostel sv. Jiří
170.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.
 kostel sv. Jiří
243.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Malešov
Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.
 kostel sv. Justina
280.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Stvolínky
Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.
 kostel sv. Máří Magdalény
350.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Kerhartice
Pozdně barokní kostel z l. 1776–7 nad centrem nejjižnější části České Kamenice, dříve samostatných Kerhartic. Po roce 1945 opuštěn, roku 1989 měl být zbořen. V letech 1992–8 za pomoci vyhnaných rodáků opraven, dnes funkční. V sousedství roubená fara.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Robeč
Dnes barokní kostel sv. Martina, připomínán na poč. 12. stol., farní r. 1145. Přestavěn raně barokně kolem r. 1650, v 18. stol. upraven a obnoven v r. 1880. Od. r. 2004 v soukromých rukou, postupně opravován. V sousedství hodnotná barokní fara.
 kostel sv. Martina
145.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Mlékojedy
Původně gotický kostel ze 14. století, upravený po požáru roku 1592, byl s výjimkou západní věže nahrazen roku 1776 pozdně barokní novostavbou. Po roce 1945 chátrá, v posledních letech obnovena střešní krytina. Asi 100 m od něj mohutná raně barokní sýpka.
 kostel sv. Martina
445.0 m. n.m.
Lipová
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Chuderov
Původně gotický kostel z 15. stol. uprostřed řadové lesní vsi lemující komunikaci. Barokně přestaven v r. 1692. Opraven koncem 20. století.
 kostel sv. Matouše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Křešice
Historie kostela sahá už před rok 1384, kdy jsou o něm dochovány písemné záznamy. V roce 1500 a 1666 proběhly rozsáhlé přestavby do barokní podoby.
 kostel sv. Mikuláše
347.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Třebušín
Kostel projektovaný snad O. Broggiem nahradil v letech 1710–24 původní svatyni ze 14. stol. Jednolodní kostel s bočními kaplemi, oratořemi a věží (horní část 1902) v ose západního průčelí. Od roku 1724 východně od závěru kaple sv. Jana Nepomuckého.
 kostel sv. Mikuláše
417.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Čermná
Kostel na vysokém pravém břehu Červeného potoka u pramene železité vody, připomínaného poprvé 1169. Stavba z 1. pol. 18. stol. nahradila staršího předchůdce, zmiňovaného poprvé 1352. Věž přistavěna 1845. Po 1945 zdevastován, 2008–9 důkladně opraven.