Turistické cíle v okolí obce Bílý Kostelec

Novorenesanční budova bývalé německé obecné školy byla postavena roku 1887. Od počátku 90. let 20. století zde sídlí muzeum ghetta, které prezentuje exponáty z let 1941–45, kdy Terezín sloužil jako sběrný tábor pro Židy z řady evropských zemí.

Nová benešovská radnice vznikla ve 2. polovině 17. stol. Dnešní podoba z roku 1904 má značně brutální měřítko vůči okolním stavbám, zejména oběma zámkům. Část přízemních místností a dvorního průčelí pochází z původní stavby, zbytek budovy je novorenesanční.

Ve skále vytesaný výtokový kanál z Novozámeckého rybníka. Stavba dlouhá 175, hluboká až 14 a široká 7 metrů patří k nejvýznamnějším technickým dílům doby Karla IV. Dvakrát zalomená trasa tlumí účinky povodňových vln.

Zámek byl postaven na místě starší gotické stavby pány z Vartemberka ve druhé pol.16. stol. Barokní přestavba v 70. letech 18. stol. je patrná na fasádě a střechách zámku. Ve 20. let. 19.stol. proběhly úpravy empírové. 30. 1. 2003 vyhořel.

Obecní kaple byla postavena r. 1816. Při její stavbě byla zbourána silná zed‘, snad z bývalé tvrze. R. 1873 byla kaplička opravována. Malá náves s kapličkou a roubenými chalupami z 19. stol. tvoří historické jádro obce.

Kostel zbudován v l. 1927-1928. Sloužil německé evangelické církvi. Vybaven vynikajícími varhanami. Po odsunu Němců převzala kostel Církev československá husitská. Bohoslužby každou neděli. Také pravidelné kulturní akce. Vynikající akustika. Kulturní památka od r. 2020.

Na místě původní tvrze postaven po roce 1675 barokní zámeček litoměřických jesuitů. Po zrušení řádu využíván jako správní budova statku, utilitárně přestavován. V přízemí by měla být dochována část stropu se štukaturou.

Novorenesanční budova soudu byla postavena v l. 1906 - 1908. Krajský soud zde sídlil do r. 1949. Bylo zde také sídlo okresního soudu, notářství, v 50. l. 20 stol. správa bezpečnosti, státní bezpečnosti i sídlo ONV. Dnes zde sídlí okresní soud a další instituce. V sousedství je věznice.

Opevnění neznámého účelu je na ploše ostrožny, přerušené šíjovým příkopem v nejužším místě, které následují dva mohutné valy. Vybudováno bylo asi ve 13. –14. stol. (z tohoto období pocházejí místní archeologické nálezy). Patrně se nejedná o opevnění blízkého zámečku (nelogický směr jednoho valu).

Opevnění (valy) chrání z několika stran areál renesančního loveckého zámku Vítkovec (od konce 16. stol. zvaný Žižkova hora, Žižkenberg). Podle výsledků archeologického výzkumu byly mohutné valy vybudovány v 16. stol. stejně jako zámek. Sloužily patrně jako ochranné hrazení sídla.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.