Turistické cíle v okolí obce Děčany

Louny jako město vznikly 60. letech 13. stol. Po požáru r. 1517 město přestavěno a vybudován kostel sv. Mikuláše. Od pol. 19. stol. sídlo okresních úřadů. V 19. stol. a v 60. a 70. letech 20. stol. rozsáhlé demolice v historickém jádru.

Osamělý vulkanický kužel z olivinického nefelinitu 590 m n. m. . Čedičová hornina se rozpadá v kvádrové bloky a odlučné sloupce, pod nimi suťová pole. Na vrcholu turistická chata. Území je národní přírodní rezervace.

Zámek byl postaven pravděpodobně v polovině 16. stol. na místě bývalé tvrze. Začátkem 19. stol. došlo k požáru, který zámek značně poškodil. V současné době zde sídlí střední odborné učiliště.

Lucký mlýn se prvně zmiň. po r. 1620. Rodina Šašků ho měla nejprve od r. 1695 v pronájmu od svatojiřského kláštera, r. 1720 jej koupila. V 2. pol. 19. stol. byl mlýn stavebně rozšířen, funkční do roku 1953. V rekonstrukci od r. 2008. Chráněná kulturní technická památka, unikátně zachované zařízení.

Barokní zámek byl postaven ve 2. pol. 18. stol. na místě starší tvrze, která byla po třicetileté válce uváděna jako pustá. Poslední stavební úpravy provedl majitel dr. Sterneck a to v l. 1926–27. V r. 1945 se zámek stal součástí státního statku.

Starobylá ves Lukov je nyní místní částí městyse Vraný. Je doložena od 13. stol. stejně jako místní tvrz, která zanikla beze stopy za třicetileté války.

Menhir z železitého pískovce o výšce 1,7 metru a váze cca 1,9 tuny. Nalézá se u obce Slavětín, která je asi 10 kilometrů od města Louny. Původně na tomto místě stály menhiry dva, ale do dnešní doby se zachoval pouze jeden.

Jeden z nejznámější českých menhirů stojí pár metrů od silnice, která vede od Klobuk do Telce. Je vysoký 3,4 metru, váží zhruba 5 tun a je ze železitého pískovce, říká se mu také Zkamenělý pastýř.

Městské opevnění vznikalo od 2. pol.15.st. Patrné v České ulici a v ulici Na Valech, na jižní, západní i severní straně města, kde je hranolová věž a několik půlkruhových bašt. V Žižkově ulici dvě dělové bašty. Součástí je Žatecká brána z r.1500.

Pozůstatky městských hradeb, které od 14. století navazovaly na opevnění bílinského hradu. Obnoveny po husitských válkách, od třetiny 19. století postupně zdemolovány s výjimkou jihozápadní a jihovýchodní části.

První zmínky o špitálu jsou z r. 1557. V r. 1714 (podle jiných zdrojů 1738) byl přeměně na školu. V r. 1866 zde byl lazaret pruské armády. Škola sloužila do roku 1892, mezi její žáky patřil také budoucí vědec Jan Evangelista Purkyně.

Pozůstatek židovské rituální lázně – mikve, doložené r. 1727. K rituálním účelům užívána do r. 1860, poté zpřístupněna veřejnosti. Po r. 1920 sloužila jako obecní studánka, zanikla po 2. sv. válce. Zachovány zbytky nádrže vyzděné pískovcovými kvádry.