Novogotický kostel sv. Václava s rokokovým zařízením z poloviny 18. století. K vybavení patří rokokové lavice a oltář s obrazem sv. Václava, dat. 1755 (sign. Georgius Mathias Walter). Celková oprava silně zchátralého kostela byla započata r. 2012. Oltář je v depozitáři (nutná rekonstrukce).
Na místě staršího předchůdce postavil O. Broggio v letech 1714–1716 kostel ve stylu dynamického baroka, zakončený kopulí. Bohatá vnitřní štuková a malířská výzdoba. Za Josefa II. dočasně zrušen, po r. 1918 památník padlým, od r. 1950 pravoslavný chrám.
Barokní kostel sv. Václava postaven na místě staršího dřevěného kostela. Stavitelem byl v letech 1733-1745 Petr A. Versa. Fresková výzdoba ze života sv. Václava od J.J. Czecha, obraz sv. Václava od J. Heřmana. Rokoková kazatelna. U kostela 4 sochy světců z 18. a 19. stol.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Budyně nad Ohří
Kostel sv.Václava postaven poč.13.st. na místě staršího dřevěného kostela. Koncem 15.st. byla zvýšena kostelní věž. R.1775 přestavěn v barokním stylu, zejména průčelí doplněno o sochařskou výzdobu. Závěr kostela si částečně ponechal gotickou podobu.
Raně barokní kostel v Třebívlicích nahradil v 17. stol. zřejmě starší gotický. Věž přistavěl 1695 P. Bianco, úprava celé stavby 1720. Na přilehlém hřbitově pohřbena Ulrika von Lewetzov, poslední láska J. W. Goetha a poslední šlechtická majitelka obce.
Jednolodní kostel s hranolovou věží ve vsi, doložené poprvé roku 1226. Románský kostel pochází z konce 12. století, ve 40. letech 14. století přestavěn goticky. Později doplněn kaplí a sakristií na jižní straně a pseudogotickou předsíní na severu lodi. V 90. letech 20. století důkladná obnova.
Původně raně gotický kostel, poprvé zmiňován 1341. Dnešní loď přistavěna ke gotickému presbytáři v letech 1772 – 1779. Vybavení převážně barokní a pseudobarokní, z gotického období se dochovala dvanáctiboká pískovcová křtitelnice.
Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.
Původně románský vlastnický tribunový kostel dominuje východní části rozsáhlé obce. Z původní stavby dochována věž a východní část lodi, presbytář a západní část lodi z konce 18. století (1779?). Uprostřed bývalého hřbitova.
Barokní kostel z roku 1708 v dominantní poloze na horním okraji vsi. Bývalý hřbitov kolem něj vyklizen, přístupové schodiště rozpadlé. Na přilehlé návsi barokní sochy.
Presbytář původně gotického, výrazně barokně přestavěného farního kostela předměstské osady starých Litoměřic, zůstal jako jediný zbytek stavby po demolici lodi a věže při stavbě školní budovy roku 1852. Později byl přepatrován a proražen novými okny.
kostel sv. Vavřince 
