Turistické cíle v okolí obce Kletečná

Starší (snad gotický) kostel nahradila v letech 1675–77 raně barokní novostavba podle projektu litoměřického Giulia Broggia. Kostel je vybaven soudobým zařízením. Součástí areálu je zděná barokní zvonice.

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Vypleněný kostel nejistého stáří i stavebního vývoje v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží má podobu z poslední přestavby na konci 19. století. Kolem zpustlý hřbitov.

Původně románský kostel (kol. 1200, rozšířen před polovinou 13. století), přestavěn goticky a barokně (1731), od zničení kláštera Ochránkyň božího hrobu husity (1420) farní. Zachovány románské věže a část západního průčelí, vnější vzhled barokní.

Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Kostel postaven na starších základech v letech 1585-94. Barokně přestavěn v letech 1700-1703. Stavbu vedl pravděpodobně Kristian Lagler. V kostele se konají pravidelné bohoslužby i koncerty chrámové hudby.

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně přestavěn v roce 1870 v srdci vsi Proboštov.

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.

Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.

Filiální katolický kostel postavený r. 1939 v tehdy samostatné obci za výrazného přispění podnikatele Georga Schichta, který vlastnil palácovou vilu v přilehlé části Ústí n. Labem. Od r. 1968 chátral bez využití, opraven r. 1992. Jde o jednolodní tradicionalistickou stavbu s gotizujícími prvky.

Pro příměstskou obec, v níž nalezli bydlení dělníci z továren v tehdy sousedním Ústí nad Labem, byla zřízena samostatná farnost. V letech 1905–1906 získala kostel a faru v eklektickém, převážně novorománsko-novogotickém slohu. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.