Turistické cíle v okolí obce Keblice

nebo vyberte

Keblice

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 388 záznamů, 15 / 33 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Klimenta
154.0 m. n.m.
Mury/Kliment
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Brozany nad Ohří
Bývalý farní kostel zaniklé vsi Mury na ostrově svatého Klimenta, založený kolem poloviny 12. století, upravovaný goticky a barokně. Po zrušení za Josefa II. prodán do soukromého majetku a změněn na obytný dům.
 kostel sv. Martina
294.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Velemín
Na místě starší stavby, ze které snad pochází věž v ose západního průčelí, byl v letech 1735–43 postaven velký pozdně barokní jednolodní kostel. Původně byl obklopen hřbitovem, u jehož jižní zdi stojí bývalá fara.
 kostel sv. Martina
189.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Nížebohy
Novorenesanční kostel v Nížebohách byl postaven v letech 1877–1879 podle projektu Antonína Barvitia. Svěcen r. 1883, obklopen bývalým hřbitovem. Pozoruhodná dominanta vsi na úbočí nad údolím Ohře.
 kostel sv. Martina
145.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Mlékojedy
Původně gotický kostel ze 14. století, upravený po požáru roku 1592, byl s výjimkou západní věže nahrazen roku 1776 pozdně barokní novostavbou. Po roce 1945 chátrá, v posledních letech obnovena střešní krytina. Asi 100 m od něj mohutná raně barokní sýpka.
 kostel sv. Martina
174.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Rtyně nad Bílinou
Snad na místě staršího předchůdce (doložen 1383), přestavěného 1662, postaven 1734–7 Chr. Laglerem barokní kostel. Původně obklopen hřbitovem se čtyřmi nárožními výklenkovými kaplemi, z nichž jihovýchodní zanikla při stavbě nové silnice.
 kostel sv. Martina
235.0 m. n.m.
Solany
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Děčany
Kostel v Solanech vznikl poč. 2. pol. 14. stol. Z té doby pochází jeho presbytář s křížovou a šestipaprskovou klenbou. Kostel přestavěn barokně a novogoticky. Obklopuje ho bývalý hřbitov, z něhož se zachovala jen kamenná zeď.
 kostel sv. Matouše
156.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Prackovice nad Labem
Původně zřejmě gotický kostel v Prackovicích se připomíná poprvé roku 1352. Současná podoba je výsledkem empírové přestavby, provedené kolem roku 1800. Po roce 1945 těžce zdevastovaný kostel prochází v současné době obnovou.
 kostel sv. Matouše
240.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Ctiněves
Pozdně barokní kostel sv. Matouše pochází z konce 18. století. Vystavěn byl na místě původního románského kostela pocházejícího z 13. stol. Na stěnách kostela se dochovalo devět starých náhrobků rodu Zápských z konce 16. století.
 kostel sv. Matouše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Křešice
Historie kostela sahá už před rok 1384, kdy jsou o něm dochovány písemné záznamy. V roce 1500 a 1666 proběhly rozsáhlé přestavby do barokní podoby.
 kostel sv. Mikuláše
347.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Třebušín
Kostel projektovaný snad O. Broggiem nahradil v letech 1710–24 původní svatyni ze 14. stol. Jednolodní kostel s bočními kaplemi, oratořemi a věží (horní část 1902) v ose západního průčelí. Od roku 1724 východně od závěru kaple sv. Jana Nepomuckého.
 kostel sv. Mikuláše
183.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Orasice
Kostel v Orasicích byl na místě staršího předchůdce postaven podle plánů O. Broggia roku 1725. Součást areálu hřbitova, obehnaného kamennou zdí s barokní branou, kaplí a márnicí, umístěného na návrší nad obcí.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Velké Žernoseky
Věž kostela ze 14. stol. Kostel z r. 1516. Jednolodní s trojboce uzavřeným kněžištěm a hranolovou věží. Při severní straně sakristie. Na západní straně pozdně gotický portál, na jižní straně boční portál. V r. 1881 byla upravena horní část věže.