Turistické cíle v okolí obce Smržov

Klasicistní kaple sv. Josefa, často též uváděna se zasvěcením sv. Archandělu Michaelovi. Vystavěna r. 1834. Drobná klasicistní stavba na obdélném půdorysu. Vstup orámován jednoduchým kamenným pravoúhlým portálem s dveřmi. Půlkulatý závěr dělen dvojicí pilastrů, uprostřed malé kulaté okénko. Na vrcholu střechy zvonice. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Kaplička na horském hřebenu nad obcemi Kryštofovo Údolí a Křižany, zasvěcena sv. Kryštofu, postavena a vysvěcena r. 1763. Stojí na rozcestí turisticky značených lesních cest.

Bývalá špitální kaple byla postavena mnichy cisterciáckého řádu, kteří provozovali vedlejší nemocnici. Kaple má gotické jádro ze 13. stol. R. 1425 byla vypálena husity, r. 1565 ji nechal Jindřich Berka z Dubé opravit a přestavět v renesančním slohu. Byla opakovaně opravována, naposledy v l. 1995-96.

Obec Dubnice leží severovýchodně od České Lípy. Kaplička stojí poblíž silnice do Stráže pod Ralskem. Byla těsně před zánikem, zůstaly jen pobořené zdi. Vše zbouráno. Nově postaveno r. 2004. Uvnitř kapličky oltářík z pískovcových štuků. Nad štítem nový kovaný křížek.

Kaplička u Dubnic stojí při silnici do Žibřidic. Obdélníkový půdorys, s hlubokým výklenkem. Kaplička v soukromém vlastnictví. Nejedná se o památkově chráněný objekt. Pochází z r. 1895, opravena r. 2006. Doplněny chybějící střešní šablony.

Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny leží mezi obcí Kryštofovo Údolí a libereckou městskou částí Karlov pod Ještědem. V oblasti je od r. 1972 chráněn zachovalý komplex bukových lesů na severovýchodních svazích Ještědského hřbetu. Je přístupná po trase naučné stezky z r. 2011.

Zbytky strážního a celního hradu na kupecké cestě z Čech do Lužice. Vybíralo se tu clo, silnice procházela ohrazeným dvorem a branou, údolí bylo přehrazeno dosud patrným valem, hrad poskytoval kupcům útulek i ochranný doprovod. Roku 1442 stržen. Zbytky byly používány jako stavební materiál.

Kašna z roku 1679 umístěná jižně od solnice je mistrovským pískovcovým dílem sochaře J. F. Schmidta. Na bohatě členěném středním sloupu je umístěna socha samaritánky, obepíná jej osmiboká nádrž, přístupná z plochy náměstí po třech schůdcích.

Františkánský klášter byl v Žitavě založen roku 1244. Hlavní budovy byly postaveny v letech 1260–90. V letech 1421–37 sloužil svatovítské kapitule, která sem uprchla před husity. Poslední františkán zemřel roku 1554, od té doby slouží komplex potřebám města, dnes městského musea.

Novobarokní kostel se secesními prvky byl spolu s malým klášterem postaven v letech 1908–1911 pro kapucínský řád z tyrolské provincie. V budově kláštera byla později mateřská škola, kostel sloužil jako sklad, nyní je budova opuštěna a chátrá.

Klášter voršilek vznikl r. 1896 pro zvýšení úroveň školství a sociální péče. Rozsáhlý novogotický komplex byl r 1945 konfiskován a byla zde zřízena poliklinika. Po r. 1990 areál vrácen voršilkám, r. 2015 polikliniku koupila zdravotnická skupina Eurolinicum. Kostel od r. 1996 užívá pravoslavná církev.

Sbor německé evangelické církve, ustavený ve Frýdlantě roku 1883, si postavil v letech 1902–04 podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse kostel ve formách gotizující secese, doplněný roku 1912 farou od stejného autora. Areál po roce 1945 připadl církvi Československé husitské.