Turistické cíle v okolí obce Bílence

Původně zde stávala tvrz která byla zkonfiskovaná roku 1621 Bohuslavovi z Michalovic, později zřejmě opuštěná. Majitel panství, osecký klášter, zde proto vybudoval kolem roku 1730 zámek upravovaný r. 1841.

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.

Barokní sloup se sochou Panny Marie z roku 1716 stojí v parčíku před kaplí sv. Anny, kam byl přenesen ze zaniklé vsi Libouš. Stojí asi jen 10 metrů od dalšího mariánského sloupu, který ve Vikleticích stojí od roku 1695 a nyní je umístěn přímo u zdi kaple. Oba jsou památkově chráněny.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1695 stojí těsně u zdi kaple sv. Anny. Stojí asi jen 10 metrů od dalšího mariánského sloupu, který byl do Vikletic přenesen ze zaniklé vsi Libouš. Oba jsou památkově chráněny.

Sloup neznámého autora z roku 1694, fundátorem pravd. Bartoloměj sv. pán Eck. Restaurován r. 2009. Korunovaná socha P. Marie s žezlem v pravé a Ježíškem na levé ruce stojí na korintské hlavici válcového sloupu, ten je postaven na hranolovém soklu s rytým nápisem a dvoustupňové schodišťové podestě.

Na návsi se nachází barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1711 se sochami Krista a Boha Otce v obláčcích na vrcholu. V letech 1974-2012 tu byl umístěn ještě vrcholně barokní sloup se sochami světců od J. K. Vettera z r. 1724, přenesený ze zbořených Kralup u Chomutova, nyní v Zelené u Málkova.

Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.

Smírčí kříž ev. č. 0350 stojí v podezdívce plotu hostince U Křížku. Není známo, kdo a kdy kamenný kříž, který původně stával samostatně mimo vesnici, vyrobil. Snad šlo o akt pokání nějakého zločince. Kříž má krátká ramena a vpředu zbytek rytiny znázorňující kalich s hostií nebo obličej.

Smírčí kříž s motivem meče stál původně, v dnes zbořených, Libkovicích. Po zániku obce, na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, byl společně s dalšími památkami, umístěn u hřbitovní zdi u kostela.

Vlevo při cestě do Květnova smírčí kříž s negativním reliefem kříže na líci.

Zaniklý barokní zámek na místě rytířského sídla v západní části osady nad pravým břehem Ohře. Postaven kolem poloviny 18. století, po roce 1945 opuštěn, zdevastován a mezi lety 1987 a 1990 zbořen. Zbylo několik stromů v zámeckém parku a snad trámy, poházené u cesty.