Turistické cíle v okolí obce Jiříkov

Pozdně barokní socha Bolestného Krista je dílo neznámého autora z konce 18. století. Stojí za plotem šluknovského domu čp. 475 v Budišínské ulici. Od roku 1993 je chráněna jako kulturní památka.

Socha lva od Klementa Grundiga postavená u příležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. odhalená roku 1908. Původní bronzové desky se jmény padlých ve válce rakousko-pruské v roce 1866 umístěné na kamenném soklu byly vandaly znehodnoceny.

Barokní sochu sv. Jana Křtitele při silnici do Rožan dal postavit roku 1768 Christoph Mahle. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Pískovcová socha sv. Václava pochází z roku 1854. Jejím autorem je sochař Josef Salm. Stojí na předzahrádce fary u šluknovského kostela sv. Václava na nároží ulic Budišínské a Farní.

Trojice barokních soch světců od neznámých autorů byla umístěna k severní boční stěně kostela sv. Václava v letech 1986-1987. Jsou památkově chráněny jako součást kostelního areálu.

Pozdně barokní mlýn na Rožanském potoce z r. 1797 byl v provozu do r. 1945, po vysídlení německých majitelů zchátral, r. 2002 rekonstruován a upraven na penzion s restaurací. Od r. 1958 památkově chráněn.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Památník, upravený (neznámo kdy) z přírodní vulkanovité skály na připomínku padlých ze srážky Švédů a posádky hradu Tolštejna r. 1642. Císařský oddíl byl tehdy s velkými ztrátami odražen a ustoupil zpátky na Tolštejn, který byl později dobyt. R. 1970 byl památník silně poničen hledači pokladů.

Náznaky bývalého švédského opevnění z třicetileté války na jihozápadě vsi Studánka u Varnsdorfu.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1843. Svému účelu sloužil až do roku 1945. Po roce 2002 zčásti rekonstruován.

Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.

Osamělý kámen pod Pěnkavčím vrchem stojící na rozmezí ústeckého, libereckého kraje a německa.