Turistické cíle v okolí obce Chřibská

Turistické odpočívadlo pod přitesanou převislou skálou v Kunratickém Švýcarsku bylo nazváno Karlův odpočinek (Karlsruhe) na počest Karla Beckerta, předsedy zdejší pobočky německého Horského spolku, který se zasloužil o vznik a údržbu místních turistických zajímavostí.

Komplex kapucínského kláštera s kostelem sv. Vavřince, loretánskou kaplí s ambitem a kaplí Svatých schodů na západním okraji rumburského starého města. Ve správě řádu od konce 17. století do roku 1950. V klášteře dnes knihovna, loreta přístupná.

Mohutná novorománská basilika s klášterem redemptoristů ve Filipově byla postavena v místě jediného církví oficiálně potvrzeného mariánského zázraku, který se na území Čech odehrál v 19. století. Dodnes jedno z nejslavnějších poutních míst v zemi.

Přírodní rezervace a hora Klíč je jednou z dominant Lužických hor. Holý vrchol umožňuje nádherný výhled do okolí.

Další z řady městských paláců v severní části středověkého Benešova nad Ploučnicí. Stojí mezi Horním zámkem a farním kostelem. Postaven 1552 pro Friedricha ze Salhausenu, později patřil některému z majitelů Konojed. Od roku 1705 špitál, dnes prázdný.

Na základech původního kostela z let 1747–49, byl v letech 1786–88 postaven současný, pozdně barokní kostel. Dalšími úpravami prošel r.1893 a tehdy získal svou dnešní podobu. Poslední oprava kostela proběhla počátkem 21. století.

Mariánský poutní kostelík nad údajně zázračnou studánkou v západní části Vilémova, postavený v letech 1728–1731. Bohaté vnitřní zařízení včetně náhrobku Leopolda hraběte Salma z r. 1774. Součást areálu se sochařskou výzdobou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie postaven v l. 1811–14. V druhé pol.20. stol. kostel postupně chátral a pustnul. Od r.1975 začala postupná záchrana kostela pomocí vlastních nákladů pátera A. Baláže a později pátera F. Jiráska. R.1988 nově vysvěcen.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vsi Slunečná na Českolipsku je malá sakrální stavba z 2. poloviny 19. století.

Goticko-renesanční trojlodní kostel v severozápadním rohu původního hrazeného města. Postaven v letech 1483–1557 na místě starší stavby, ze které byla patrně převzata hlavní věž v severozápadním rohu. Později několikrát upravován.

Rozměrná orientovaná stavba kostela uzavírá severní stranu náměstí na severním okraji města. Barokní stavba vznikla v první čtvrtině 18. století, přiléhá k ní již nepoužívaný hřbitov s honosnými náhrobky. Kostel vyniká zachovalou vnitřní výzdobou.

Původně pozdně renesanční kostel byl v Jiřetíně postaven v letech 1590–1611. Pozdně barokní úpravy proběhly na přelomu 18. a 19. století. Jihovýchodně od kostela velká barokní fara, na ploše náměstí několik barokních soch.