Turistické cíle v okolí obce Jetřichovice

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Budova postavena v 2. pol. 18. stol. a r. 1804 přestavěn ve stylu empíru. Z té doby pochází i portál. Roku 893 sem bylo přemístěno sklářské muzeum a tomuto účelu složí dodnes.

Sklepní ulička je úzká úvozová cestička lemovaná starými sklepy. Je zarostlá vegetací se sklípky, vydlabanými v pískovci. Pozoruhodný sklípek s poustevníkem Cyrilem rozjímajícím u stolku.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.

Zámek byl postaven v r. 1730 Josefem Janem Maxmiliánem Kinským. Původně baroní budova byla v roce 1829 upravena v klasicistním stylu. Po roce 1946 zde byla zřízena dětská ozdravovna, ústav soc. péče a domov důchodců, který je zde dodnes.

Sloup se sochou stojí u polní cesty pod Skalickým vrchem. Postaven kolem r. 1772. Oprava sloupu r. 2019. Opraven poškozený fundament a pískovcové části, osazena nová pískovcová socha sv. Antonína, vsazeny obrázky, malované na plechu.

Pískovcový sloup se sochou Panny Marie pochází z pol. 18. stol. Restaurován r. 1924 a znovu 2002. Socha umístěna na vysokém sloupu kruhové základny. Madona stojí na sloupu v dlouhém nařaseném plášti, na levé ruce drží malého Ježíška. Socha je otočena k Panské skále. Zapsána do seznamu památek r. 1965.

Sloup dílem Matyáše Brauna z r. 1694. Kolem r. 1830 hrabětem Karlem Kinským přemístěn před kostel. R. 1948 přemístěn před vchod do kostela. Původní pískovcový mariánský sloup. Na vrcholu socha Madony podživotní velikosti. Sloup zapsán do seznamu památek r. 1965.

Pískovcová socha Panny Marie je umístěna na vysokém sloupu. Postava drží v pravé ruce žezlo a v levé malého Ježíška. U letopočtu 1715 vytesaná modlitba. Skulptura představuje doklad rozmachu náboženského kultu a mariánské úcty v 17. a 18. století. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 2019.

Roku 2004 vztyčen na počest sv. Antonína Paduánského dřevěný vyřezávaný sloup a zasazena lípa. V proskleném vrcholu sloupu obrázek sv. Antonína.

Na bývalé trafostanici jsou umístěny sluneční hodiny. Některé prameny pochybují o správném umístění těchto hodin. Jedná se hezké zpestření vesnického prostředí.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.