Turistické cíle v okolí obce Arnoltice

Kostel sv. Václava v Malé Bukovině postaven roku 1716 na místě stavby, připomínané poprvé 1384. Obnoven počátkem 21. století, starý hřbitov změněn na meditační zahradu.

Barokní kostel a fara uprostřed průmyslové oblasti Rozběles, dnes přímou součástí továrny. Stavby z let 1732-83 představují jedinou připomínku někdejší zemědělské obce. Fara je prvním, kostel zřejmě vrcholným dílem místního stavitele J. V. Kosche.

Kostel z let 1772–6 nahradil starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Nová stavba vysoko nad centrem Srbské Kamenice, v sousedství fara. Následky poválečné devastace odstranila oprava 1993–5.

Původně gotický, po vypálení Švédy barokně přestavěný kostel zcela zničen při požáru města r. 1749. Nově vybudován pozdně barokně v letech 1754-1778, ale zrušen Josefem II. Využíván jako skladiště, znovu vysvěcen r. 1878. Po další opravě v letech 1975-1992 slouží jako filiální při děkanství Děčín I.

Barokní kostel s vysokým, dvouvěžovým průčelím tvoří výraznou dominantu obce. Kostel byl postaven r. 1712 po velkém požáru obce, při kterém shořel i starší kostel. Nový kostel dala postavit hraběnka Adelhaida Thunová, stavitelem byl A. Achciger. Na přelomu 60. a 70. let 20. stol. byl kostel opraven.

Křížová cesta vznikla v roce 1865. Opakovaně byla opravována, po 2. světové válce až na nepatrné zbytky zanikla. Od roku 2008 je rekonstruována díky úsilí občanského sdružení Na Výsluní.

Zaniklý hrad postavený kolem roku 1300 v souvislosti s pány z Michalovic sloužil pravděpodobně jako strážní a obranný k obchodní stezce. Zanikl kolem roku 1444.

Nejvyšší stolová hora pravobřežní části Saského Švýcarska tvořila jediný bod nebezpečný pro obranu pevnosti Königstein. Proto zde bylo zřízeno opevnění, jehož pozůstatkem jsou snad zdi v okolí restaurace. Od konce 18. století významný turistický cíl.

Přírodní skalní útvar vzniklý zvětráváním v oblasti Labských pískovců Česko-saského Švýcarska na turistické značce.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.

Barokní mariánský sloup uprostřed čtvercové části náměstí Míru, pravděpodobně z roku 1742, se čtyřmi sochami světců a čtyřmi reliéfy s mariánskými motivy na soklu. Na vrcholu socha Immaculaty.