Turistické cíle v okolí obce Hostíkovice

Empírová kaple postavena jako hrobka továrníka Josefa Richtera v 1. pol. 19. stol. Hranolová zděná kaple v podobě antického chrámu. Na průčelí dva antické dórské sloupy. Na kapli sedlová střecha. Vstup uzavřen kovanou dvoukřídlou mříží bohatě zdobenou. Oprava kapličky v září r. 2006.

Evangelická modlitebna v Dubé slouží Jednotě bratrské i církvi českobratrské. Pochází z 19. století a vystavěna je v empírovém slohu. V současnosti slouží jako domov pro handicapované a je v rukou Diakonie Dubá. Je bezplatně pronajatý od církve Jednoty bratrské.

Evangelická modlitebna z let 1927–28 ve stylu doznívající tzv. reformované architektury pro luterskou evangelickou církev na západním okraji městského parku. Od roku 1947 ve správě Církve československé husitské.

Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha.

Fara ve Velenicích pochází z roku 1760. Stojí ve středu obce východně od kostela. Objekt se zděným přízemím a roubeným patrem. Ozdobně pobito břidlicovými šablonami. Autentický doklad barokního stavitelství. Památkově chráněno od r. 1990.

Budova fary vedle kostela postavena v letech 1784–1786. Objekt dochován ve velmi autentickém stavu. Fara byla obsazena knězem až do 70. let 20. století. Poté začala být administrována z Nového Boru. V současné době je využívána pro křesťanské akce. Fara zapsána do seznamu památek r. 1965.

Velká barokní fara zámeckého typu z poloviny 18. století. Přízemí klenuté, v prvním patře malované stropy a kachlová okna z první poloviny 19. století. Po roce 1945 sídlo MNV, dnes soukromý majetek.

Barokní fara v Dubé vystavěna v r. 1736. Po požáru v roce 1845 opravena. Obdélná jednopatrovou stavba. Okna se šambránami s uchy. Fara obehnána kamennou zdí.

Barokní fara pocházející z 2. pol. 18. stol. Obdélná, zděná, omítnutá patrová budova. Nad portálem štukový maltézský kříž řádu maltézských rytířů. Obytné místnosti plochostropé, hospodářské místnosti sklenuty plackami. Fara zapsána do seznamu památek r. 1965.

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Kaple stála na stezce směrem na Chomouty a Pihel. Cestu k ní lemuje alej vysázená v roce 2012. Kapli na svém pozemku vystavěl na počest Panny Marie Johann Wenzel Helzel v roce 1813. Franz Werner ji zkrášlil Mariánským obrazem a sv. Václavem, dnes totálně zničeny. Kolem r. 2000 stavba obnovena.

Ocelová rozhledna na návrší Hořidla byla postavena v roce 2008. Je vysoká celkem 14 metrů a trvale volně přístupná po 67 schodech. Poskytuje daleký kruhový výhled.