Turistické cíle v okolí obce Kořen

nebo vyberte

Kořen

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 161 záznamů, 11 / 14 stran, vyhledáno za 0.3 sec
 smírčí kříž
480.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Tachov
Pravděpodobně pozdně středověký smírčí kříž, spolu s nedalekými kamennými renesančními božími muky tvoří památkově chráněný soubor. Jedná se o nízký kamenný latinský kříž s krátkými, rovně ukončenými rameny. Kříž je bez vyrytých symbolů, datace a nápisů. Památkově chráněný je od května 1958.
 smírčí kříž
675.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Dobrá Voda
Pískovcový smírčí kříž latinského tvaru a neznámého stáří stával v lese u hájovny Stěnská. Léta byl zapomenut a ztracen. R. 1997 bylo objeveno jeho torzo, byl rekonstruován a r. 1998 vztyčen na novém místě. Má rozměry 56x45x18 centimetrů, na obou jeho stranách je mělká rytina kříže v kruhu.
 smírčí kříž
744.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Monolitický kamenný kříž latinského tvaru s vytesaným písmenem "F" se nachází v lukách asi 2 km jihovýchodně od centra Ovesných Kladrub. Památkově chráněn od r. 1998.
 smírčí kříž
710.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Smírčí kříž snad z 16. století při silnici z Ovesných Kladrub do Mrázova. Je zcela bez nápisu nebo reliéfu. Památkově chráněn od r. 1958.
 socha Krista Trpitele
660.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Klášter Teplá
Vrcholně barokní socha Krista Trpitele z roku 1704. Autorství je připisováno Johannu Kasparu Süssnerovi či Johannu Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Postava Spasitele je vysoká 2,05 m, celková výška památky je 4,16 m. Restaurována byla r. 1859 kameníkem Böhmem a r. 1975 restaurátory Paškem a Šejnostou.
 socha Petra Hapky u Zpívající fontány
620.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mariánské Lázně
Bronzovou sochu hudebního skladatele a klavíristy Petra Hapky vytvořil sochař Albert Králiček z Nové Paky. Je složena z busty a neobvyklého podstavce v podobě klaviatury umístěné na výšku. Byla odhalena v květnu 2017 v blízkosti Zpívající fontány v Mariánských Lázních.
 socha sv. Antonína Paduánského
503.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Michalovy Hory
Barokní socha sv. Antonína Paduánského v Michalových Horách pochází z r. 1736 a představuje jednoho z patronů horníků. Od r. 1958 je památkově chráněna.
 socha sv. Jana Nepomuckého
499.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Mchov
Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1847 ve vsi Mchov je součástí unikátního rozsáhlého souboru prací lidového kameníka a sochaře Georga Böhma. Od r. 1958 je památkově chráněna.
 socha sv. Jana Nepomuckého
460.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Brod nad Tichou
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého u mostu pochází z r. 1738 a byla renovována v letech 1860 a 2022. Od r. 1958 je kulturní památkou.
 socha sv. Josefa
530.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Michalovy Hory
Socha sv. Josefa na podstavci byla dílem kameníka Georga Böhma z r. 1843, donátorem byl místní občan Joseph Häckl. Postava po odcizení r. 2000 nahrazena kopií z umělého kamene. Památkově chráněno od r. 1958.
 socha sv. Norberta
670.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Klášter Teplá
Vrcholně barokní socha sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, z r. 1704. Autorství je připisováno J. K. Süssnerovi či J. Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Socha prošla necitlivým restaurátorským zásahem, při kterém zanikly některé barokní detaily. Znovu restaurována r. 1975.
 Šontál
450.0 m. n.m.
Krásné Údolí, Schönthal
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Krásné Údolí
Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.