Turistické cíle v okolí obce Mnichovice

Socha u východního vjezdu do areálu poplužního dvora zámku Ostrov. Pochází z r. 1760 a je dílem kutnohorského sochaře J. K. Eberleho. Doklad intenzity barokního kultu. Umístěna na profilovaném podstavci s reliéfy. Světec v obvyklém kanovnickém rouchu, s biretem na hlavě a nad ní se svatozáří.

Barokní socha světce od neznámého autora je z roku 1752. Postava světce je přibližně v životní velikosti a Jan Nepomucký je znázorněn v tradičním pojetí. Socha i hranolový podstavec jsou vytvořeny z tmavě červeného pískovce.

Kvalitní barokní kamenická práce z počátku 18. století (snad z roku 1706, tedy téměř čtvrt století před světcovým svatořečením), kterou nechali zhotovit majitelé zdejšího (dnes zaniklého) zámku, rodina Ubelli ze Siegburgu. Socha světce v podživotní velikosti je vytesána z červené nučické arkózy.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Prokopa vznikla v poslední třetině 18. století, dle chronogramu v roce 1774. Postava světce je v mírně podživotní velikosti, u nohy má drobnou sochu ďábla. Celková výška památky je cca 3,25 metru. Na podstavci je erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Socha sv. Václava z červeného pískovce na náměstí v městečku Čechtice je umělecky propracovanou prací neznámého autora z poloviny 18. století. Socha stojí na soklu z roku 1902.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Vendelína z poslední třetiny 18. století, dle chronogramu z roku 1772. Postava světce v podobě pastevce má plášť, klobouk a mošnu a u nohy ovci. Celková výška památky je cca 3,75 metru. Na podstavci je pískovcový erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Zámek vznikl r. 1671 přestavbou starší gotické a pak renesanční tvrze. Dnešní podoba pochází z přestavby po požáru v roce 1895. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájena jeho oprava.

Špýchar barokní, z počátku 18. století.

Studánka sv. Anny byla dlouho neudržovaná, v roce 2011 ji však obnovil a přístup k ní upravil Sbor dobrovolných hasičů Trhového Štěpánova. Dne 7.8.2011 se u studánky konala slavnostní pobožnost a byla posvěcena farním vikářem, Msgr. Markem Martiškou. Studánka leží na zelené turistické trase.

Synagoga z poč. 19. stol. v pozdně klasicistním slohu. R. 1856 zvětšena. Bohoslužby do 30. let 20. stol., poté skladiště, kadeřnictví a byty. Od r. 1995 ve vlastnictví Židovské obce v Praze, slouží jako muzeum.

Tvrz přestavěna biskupem Tobiášem z Bechyně po roce 1290 na hrad. Po roce 1664 hrad přestavěn na zámek. Ten za vlastnictví Auersperků v roce 1741 vyhořel a nebyl obnoven. Dochována část obvodových zdí.

Vrch s nadmořskou výškou 638 m n.m. V lesích nalezneme mohutné kamenné valy, pozůstatky keltského oppida z 6.-5.stol. př. n. l. Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna vysoká 32 m, postavena Klubem českých turistů v letech 1939-1941.