Turistické cíle v okolí obce Hrádek

Toskánský sloup na kamenném podstavci z roku 1708 od neznámého autora. Na vrcholu sloupu stojí drobná plastika, znázorňující svatého Josefa s Jezulátkem v náručí. Vysvěcení plastiky provedl tehdejší horažďovický děkan Václav Nigrýn. Jedná se o starší ze dvou votivních sloupů na území Horažďovic.

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí nedaleko radnice a zámku. Kvalitní kamenosochařské dílo z počátku 18. století. Na mohutném podstavci je usazen vysoký korintský sloup, na jehož vrcholu je na krycí desce osazeno vlastní sousoší - Boha Otce, Krista a Ducha svatého (holubice).

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.

Barokní socha světce stojí nedaleko severní brány do areálu zámku (původně stávala před sýpkou v dolní části prostoru před zámeckým parkem). Kolem poloviny 18. století. Světec je ztvárněn v tradičním ikonografickém pojetí. Originál sochy je umístěn ve vstupní chodbě hasičské zbrojnice čp. 235.

Socha světce v životní velikosti stojící na kamenném hranolovém ořímsovaném podstavci. Barokní plastika datovaná do roku 1723. Dotváří prostředí v okolí též barokního kostela sv. Anny.

Drobnější litinová plastika světce na zděném omítaném podstavci s kamenným soklíkem, osazená nedaleko nového železného mostu. Původně stála na starém mostě, zdemolovaném v roce 1980 bez povolení. Na čelní straně kamenného soklíku v obdélném zrcadle rytý letopočet 1862. Památkově chráněná.

Skleněná socha patrona vodáků stojící na kamenném mostě přes řeku Otavu. Jedná se o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Vytvořena sklářkou Vladimírou Tesařovou na podnět kytaristy Lubomíra Brabce. Postavena bez jakékoliv pomoci Evropské unie z příspěvků občanů a sponzorů.

Socha světce stojící na dvojitě odstupňovaném kamenném podstavci vedle kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi. Datovaná na kamenném podstavci do roku 1886.

Socha světce stojící v trianglu křižovatky v obci. Podstavec barokní, datován do roku 1726. Drobná socha sv. Jana Nepomuckého novější.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u ohradní zdi před kostelem Povýšení sv. Kříže. Na čtvercové podestě je postaven dvoustupňový podstavec s profilovanou římsou ve vrcholu, na kterém je umístěna socha světce v klasickém pojetí. Kdy byla zhotovena a umístěna na nynější místo nezjištěno.