Turistické cíle v okolí obce Dobršín

Novogotická boží muka ve strmém svahu na okraji obce pochází z 2. pol. 19. století. Hranolová zděná stavba vyrůstající z kamenného, dole se rozšiřujícího kamenného soklu. Patrově členěna do tří nestejně velkých částí. Krytá křížovou sedlovou stříškou. Provedením ojedinělá boží muka v okrese.

Sloupková boží muka stojící za městem u silnice na Kratice nedaleko Červeného Mlýna. Datovaná do roku 1643. Hranolový žulový sloupek s kaplicí s mělkými výklenky a reliéfními křížky. Na jižní straně pod výklenkem vyrytý letopočet. Památkově chráněná.

Příklad drobné lidové památky z počátku 19. století, architektonicky v oblasti dost ojedinělé. Boží muka - na zděném hranolovém odstupňovaném soklu stojí kaplice s půlkruhově zaklenutým výklenkem, v němž je lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněná.

Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Barokní boží muka sloupovitého typu s čtyřbokou kapličkou se železným křížkem pocházejí z poloviny 18. století (na soklu těžko čitelný nápis 1748). V mělkých nikách kapličky na všech čtyřech stranách svaté obrázky. Památkově chráněná.

Hranolová zděná stavba, v místě niky mírně rozšířená. V horní části muk nika, čtvercová s částečným půlválcovým klenutím. Uzavřená ozdobnou kovanou mříží a dřevěným rámečkem se sklem. V nice sv. Florián. Krytá je sedlovou stříškou s taškami.

Branka (fortna) Kocour je součástí městských hradeb z 2. pol. 13. stol. na okraji Podbranské ulice. Zachován jen půlkruhově zaklenutý průchod v hradební zdi. Po stranách pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde je zachováno ostění vnější branky. Zajišťovala příchod k řece a k městskému mlýnu.

Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.

Bronzová busta Františka Křižíka, zdejšího rodáka, stojí u silnice v parku na náměstí před terasou u radnice. Je umístěna na hladkém kamenném válcovém podstavci s vyrytým podpisem vynálezce. Busta byla zhotovena sochařem Jaroslavem Brůhlem (sign. ve spodní části líce busty). Odhalena 26. 9. 2014.

Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.