Turistické cíle v okolí obce Pačejov

Příklad venkovského barokního statku z 2. poloviny 18. století; upravován ve 20. století. Obytné stavení se špýcharem, stodolou a průjezdní bránou. Památkově chráněný.

Barokně-klasicistní usedlost špýcharového typu s výklenkovou kapličkou v rohu ohradní zdi. Objekt je už zachycen v mapě stabilního katastru z roku 1837. Některé části usedlosti mohou pocházet ze 17. a 18. století. Stodola je zřejmě z 2. poloviny 19. století a kolna z období kolem roku 1900.

Původem barokní venkovská usedlost z 2. poloviny 18. století u kaple na návsi. Usedlost se sestává z obytného stavení a hospodářské části, chlévů, stodoly a brány s vjezdem. Památkově chráněná.

Gotická tvrz neznámé stavební podoby. První zmínka v listinných pramenech z roku 1516. Koncem 17. století opuštěna a zcela zanikla, takže dnes nelze určit, kde stála.

Menší lidová výklenková kaple z přelomu 18. a 19. století. Postavena ve svahu z mohutného lomového zdiva na obdélném půdorysu na soklu, který vyrovnává nerovnost terénu. Nad průčelím s nikou výklenku je úzký zvlněný štítek. V nice byla umístěna klečící socha sv. Jana Křtitele, ukradená po roce 1995.

Barokní výklenková kaple v ohradní zdi venkovské usedlosti čp. 3. Sakrální stavba z konce 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba, s větším výklenkem (nikou) v průčelí a menší nikou ve štítě. Krytá sedlovou taškovou stříškou. Památkově chráněná.

Drobná výklenková kaple z počátku 20. století, stojící na kamenném zábradlí staršího mostku. Ve výklenku polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z konce 18. století. Památkově chráněná.

Původně barokní výklenková kaple, ačkoliv památkově chráněná, byla bezohledně zbořena v 70. letech 20. století. Dřevořezba sv. Martina na koni a soška sv. Jana Nepomuckého, umístěné v ní, jsou "neznámo" kde?! Novodobá výklenková kaple na jejím místě pochází z roku 1979.

V jádru gotická tvrz v místech staršího sídla církevního založení ze 13. století. Přestavěna Záborskými z Brloha v 15. st., po požáru r. 1714 upravena na sýpku. Dnes jednopatrová obdélná budova s nárožním opěrákem a podstřešními sýpkovými okénky.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.