Turistické cíle v okolí obce Lovčice

Výklenková kaple Panny Marie Lurdské stojí v levém rohu konce ohradní zdi starého hřbitova poutního kostela Narození Panny Marie v Nicově. Je vystavěna z kamenů jako grotta (jeskyně) s mohutným výklenkem v průčelí; v něm socha Panny Marie Lurdské. Nedílná součást areálu poutního kostela.

Drobná výklenková kaple z počátku 20. století, stojící na kamenném zábradlí staršího mostku. Ve výklenku polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z konce 18. století. Památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple na rozcestí na začátku vsi, nezvyklého válcovitého tvaru z konce 18. století. Zděná omítaná stavba pravděpodobně z lomového kamene, v průčelí s vysokou půlkruhovou nikou, uzavřenou ozdobnou kovanou mříží. Krytá stříškou ve tvaru nízkého kužele. Památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple u spojnice ulic Příkopy a Husova v jihovýchodní části města. Hranolová zděná omítaná stavba na vysokém podstavci s výklenky na všech čtyřech stranách s freskami světců. V průčelí a na protilehlé straně výklenek chráněn kamennou balustrádou. Krytá prejzovou sedlovou stříškou.

Drobná výklenková kaplička u silnice procházející vesnicí, v ohradní zdi zámku.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.

Památný strom ve vsi Zdebořice, části města Plánice. Největší ze skupiny lip velkolistých, rostoucích na návsi před vchodem na hřbitov v areálu kostela sv. Jiljí.

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.

Židovský hřbitov z doby před rokem 1724, dochováno asi 120 náhrobků převážně z místního vápence. Poslední pohřeb v roce 1901. Hřbitov je obehnán kamennou zídkou, je dobře udržovaný.