Turistické cíle v okolí obce Vrhaveč

nebo vyberte

Vrhaveč

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 269 záznamů, 18 / 23 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 Soustov
535.3 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Soustov
Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.
 Srbice
510.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Mochtín
Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.
 stará vápenka
861.0 m. n.m.
kruhová pec na vápno
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Svinná
Příklad kruhové vápenné pece, rozšířené v našich zemích po roce 1868. Ojedinělá památka tohoto typu na Šumavě - jediný známý pozůstatek na území Plzeňského kraje. Zpracovávalo se zde vápno ze zdejších lomů. V provozu do roku 1925. Technická památka.
 Starý zámek Chudenice
Muzeum Josefa Dobrovského
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Chudenice
Zámek vystavěn na místě tvrze ze 14. stol. V r. 1564 se majitelem tvrze stal Humprecht Czernin, který ji na konci 16. stol. nechal renesančně upravit. Na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina zámek naposledy upraven r. 1776 architektem Carlem Ballingem.
 starý židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Švihov
Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).
 Štěpánovice
464.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Štěpánovice
Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.
 štola Loreta
technická památka, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Loreta
Stará důlní šachta s portálem datovaným r. 1889 a systém chodeb po těžbě krystalického vápence v letech 1889-1910. Dnes chráněné území vyhlášené 1.1.1985 ONV v Klatovech o rozloze 0,04 ha. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů v západních Čechách.
 studánka Filipínka
545.0 m. n.m.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kolinec
Dvojice nedaleko od sebe pramenících studánek, z nichž jedna (vpravo z čelního pohledu), je dle pověsti zázračná studánka Filipínka. Vedle ní je umístěná dřevěná socha panny Filipínky. Nachází se v zámeckém parku bývalého empírového zámku v Kolinci.
 Šumavský orloj
885.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hojsova Stráž
Tzv. Šumavský orloj je technická pozoruhodnost, kterou v letech 2014-2017 zhotovil amatérský hodinář Zdeněk Landa. Je umístěna v pětimetrové dřevěné věži, která stojí při silnici v centru vsi Hojsova Stráž.
 Svatá Markéta
641.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Miletice
Ocelodřevěná rozhledna na kamenném soklu s krásným výhledem na Klatovsko a šumavský Královský hvozd vznikla r. 2013 podle plánů ing. A. Olšiny. Byla postavena na místě původní měřické věže a při celkové výšce 25,5 m má plošinu ve výši 19,2 m volně přístupnou po 94 schodech.
 Svatobor
845.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Sušice I
Kamenná rozhledna z roku 1934 na vrchu Svatobor (845 m n.m.), vysoká 31 m, postavená na místě bývalé kamenné rozhledny z roku 1900, která se zřítila v roce 1934.
 Švihov
421.0 m. n.m.
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Švihov
Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.