Turistické cíle v okolí obce Kraselov

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Barokní socha antického vojáka umístěná na velkém nádvoří zdejšího zámku vedle kašny. Původně v oboře u Chrástu. Z poloviny 18. století. Socha v životní velikosti na žulovém podstavci se soklem a krycí deskou. Mužská postava oděná v šaty antického vojáka; na hlavě má helmici. Památkově chráněná.

Barokní socha světce stojí nedaleko severní brány do areálu zámku (původně stávala před sýpkou v dolní části prostoru před zámeckým parkem). Kolem poloviny 18. století. Světec je ztvárněn v tradičním ikonografickém pojetí. Originál sochy je umístěn ve vstupní chodbě hasičské zbrojnice čp. 235.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází pravděpodobně z druhé poloviny 18. století. Vyznačena je až na mapě stabilního katastru z roku 1837. Světec je znázorněn tradičně v kněžském rouchu, s biretem a kovovou svatozáří s pěti hvězdami. U nohou má sošku andílka. Památkově chráněna od roku 1958.

Socha světce stojící na dvojitě odstupňovaném kamenném podstavci vedle kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi. Datovaná na kamenném podstavci do roku 1886.

Socha světce stojící v trianglu křižovatky v obci. Podstavec barokní, datován do roku 1726. Drobná socha sv. Jana Nepomuckého novější.

Barokní sochařské dílo z doby před polovinou 18. století. Nachází se v těsné blízkosti areálu zámku. Pískovcová socha světce v životní velikosti, klečící na oblaku, umístěná na podstavci čtyřbokého profilu, ve spodní části dříku křivkovitě vypouklém. Kolem sochy železné tyčové zábradlí s dvířky.

Barokní zámek vzniklý přestavbou renesanční tvrze z konce 16. stol. za jejíhož stavitele je pokládán Petr Boubínský. Kilometr východně od obce se dochovalo ještě tvrziště, pozůstatek po nejstarším panském sídle.

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.

Terénní pozůstatky středověké tvrze patřící v 16. stoletím Kraselovským z Kraselova, ve stejném století století zřejmě i zpustla. Nedaleko můžeme shlédnout také terénní proláklinu zvanou Soudná myť, kde se podle pověsti propadl zeman ze Strádala do země, když křivě přísahal.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.

Zřícenina hradu, vzniklého před polovinou 13. století. Hrad měl mnoho majitelů, byl několikrát přestavován. Roku 1619 dobyt a zpustošen Martinem de Hoeff-Huerta, roku 1645 vypálen švédskými vojsky. Jezuité zde nechali postavit zámek, v 2. polovině 19. století opraven.