Kamenný most v Jarošově nad Nežárkou pochází asi z 18. stol. a vede přes říčku Žirovnici. Je dvouobloukový o délce přes 27 m a šířce 4,5 m. Byl naposled rekonstruován v r. 2006. Od r. 1958 je kulturní památkou. Pro silniční dopravu je uzavřen, přístupný jen pro pěší a cyklisty.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Dobrá Voda
Barokní kaple Korunování Panny Marie v Dobré Vodě u Číměře pochází z r. 1768. Je obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem. Z mansardové střechy vyrůstá polygonální sanktusník krytý bání s křížkem. Kulturní památka od r. 1958.
Drobná bezslohová kaple zasvěcená Panně Marii byla na ostrohu z dvojslídné žuly nad cestou na Landštejn postavena v 19. století. Traduje se, že ji nechal postavit revírní jako poděkování za uzdravení manželky. Kaple je volně přístupná, interiér je vyzdoben soškou Panny Marie a novodobými obrázky.
Kaple z r. 1719 na návsi předměstské osady Štěpnice. Donátorem kaple byl obchodník a primátor města Ondřej Hanusík. V letech 1866-1867 byla rozšířena nákladem Josefa Tomáška. V interiéru je převážně historizující mobiliář, barokní je soška Panny Marie s Ježíškem. Kaple je památkově chráněná.
Kaple sv. Floriána na návsi v Lomech je empírová stavba z r. 1830. U jihozápadního nároží stojí žulový kříž z 19. stol. Kaple i kříž jsou od r. 1958 památkově chráněny.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Lhota
Drobná pozdně barokní či klasicistní síňová kaplička z 1. poloviny 19. století chrání barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.
Raně barokní obdélná kaple s trojbokým závěrem byla postavena r. 1652 jako poděkování za ochranu při morové nákaze. Postavená byla ze sbírky telčských občanů. Je situována jihovýchodně od kostela Matky Boží v areálu hřbitova. Za jejího donátora či stavitele je považován měšťan Řehoř Fojt z čp. 41.
Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.
Přihlášení
Moje oblíbená místa
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací