Turistické cíle v okolí obce Benešov nad Černou

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka s toskánským sloupkem z roku 1647, netypická v tomto regionu. Stěny lucerny se nedochovaly, zachovala se z ní pouze stříška tvarovaná do jehlance s projmutými stěnami, s kovovým křížkem a korpusem Krista. Boží muka jsou památkově chráněná od 3. 5.1958.

Kamenná sloupková boží muka při silnici Horní Stropnice - Benešov nad Černou. Na toskánském sloupku je umístěná čtyřboká kaplice s trojúhelnými štítky. Na jejích třech stranách mělké niky s moderními obrázky. Typ božích muk běžný od 17. století. Památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka, dle vzhledu pravděpodobně barokní, stávala původně v Dlouhé Stropnici. Mají toskánský sloupek, hranolová kaplice má na všech stranách mělké, trojúhelníkovitě zakončené niky s moderní výzdobou. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří (snad z 18. nebo 19. století) mají hranolový podstavec, dřík ve tvaru bachraténého toskánského sloupu s čtyřbokou (pravděpodobně mladší opravenou) kaplicí. Jsou postavena severně od středu Žumberka v části Chudějov. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně gotická žulová pilířková boží muka snad z 16. století. Čtyřboká kaplice, tesaná z jednoho kusu kamene je završena srostlicí křížků s novodobým plochým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka s toskánským sloupkem a hranolovou kaplicí vytvořená roku 1827. Podstavec je oproti sloupku malý, je datovaný. Kaplice má mělkou čtvercovou niku, ve které je novodobý obrázek Panny Marie. Kovaný křížek na vrcholu kaplice je rovněž nový. Památkově chráněná od r. 1958.

Kaple v dnes zaniklé obci Kropšlák je uváděná na mapě stabilního katastru z roku 1826. Po 2. sv. válce chátrala, až byla kolem roku 2013 téměř rozebrána a zanikla. V letech 2020 - 2021 ji obnovil spolek "Drobné památky nejjižnějších Čech". Obnovená kaple byla slavnostně posvěcena dne 22.5.2022.

Kamenná pilířková boží muka byla vztyčena severně od obce Veveří u cesty na Nové Hrady v roce 1845. Jsou zdobena rytými rámy, na podstavci mají kromě letopočtu špatně čitelné iniciály I. W. V mělké nice kaplice je novodobý obrázek. Na vrcholu je jednoduchý kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Neúplná kamenná boží muka volarského typu pravděpodobně z 19. či začátku 20. stol. Jejich původní podobu zachytila kresba R. Lavičky z 50. let 20. stol. Chybějící kaplice byla druhotně nahrazena kamenným křížem, proto je objekt na mapách označován jako kříž. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.