Turistické cíle v okolí obce Rychnov u Nových Hradů

Dům v sousedství Dolní brány, která na něj navazuje. Postaven v roce 1831, v polovině 19. století četnická stanice, na počátku 20. století noční obydlí hlídače u brány. Patrový dům s jednoduchými průčelími členěnými pouze patrovou, korunní a podokenní římsou. Nyní penzion - soukromý majetek.

Klasicistní dům v exponované poloze ve svahu na severovýchodním okraji návsi. Přízemní dům na půdoryse písmene "L" sloužil jako pekárna. Vystavěn pravděpodobně na konci 18. stol. a do dnešní podoby rekonstruován v 1. pol. 19. století. Činnost pekárny ukončena kolem roku 1947. Soukromý majetek.

Původně raně barokní fara ze 17. století, s pozdějšími úpravami a hospodářským zázemím při kostele Zvěstování Panně Marii. Nepřístupná.

Dvoukřídlá patrová budova s průjezdem, doplněná přízemními hospodářskými budovami uspořádanými kolem obdélného dvora. Patrně z konce 18. stol. s přestavbami v 19. a 21. stol. Při plošném průzkumu far v Jihočeském kraji r. 2020 hodnocena jako hodnotná a cenná stavba a doporučena k památkové ochraně.

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Barokní budova fary s hospodářskými budovami a dvorem naproti hlavnímu severnímu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1719. Zděná budova mírně obdélného půdorysu, krytá sedlovou valbovou střechou. Zachované křížové a valené klenby a fabionové stropy. Památkově chráněná.

Patrová farní budova na čtvercovém půdorysu s přilehlými hospodářskými budovami ve tvaru "L". Stojí u silnice procházející vesnicí a její nynější podoba pochází z let 1873-1876. Je zachycena už na mapě stabilního katastru v roce 1826. Vytipována k případnému prohlášení kulturní památkou.

Tvrz stávala na ostrohu nad potokem za stejnojmennou vsí u Trhových Svinů. Existovala od první poloviny 14. století do husitských válek. Dnes pouze terénní nerovnosti.

Dřevěná rozhledna originální konstrukce pochází z let 2018-2019. Je volně přístupná. Při výšce 28 metrů poskytuje daleký výhled na Alpy, šumavské vrcholy, Novohradské i Slepičí hory a Českobudějovickou pánev.

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).

Výšinné sídliště z doby bronzové (2000–800 př. n. l.) na ostrožně Kamenná věž. Místo bylo známé do poloviny 90. let 20. století jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, z něhož jsou dodnes patrné čtyři příčné valy lemované příkopy.

Kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista na vysokém hranolovém soklu. Umístěn na hřbitově ve východní části města u hrobů členů řádu servitů. Památkově chráněný.