Kostel zaujímá dominantní polohu na návrší v horní části rozlehlé návsi. Dnešní stavba pochází ze začátku 18. století, kdy nahradila gotický kostel připomínaný ve 14. století jako farní. Na značně zchátralé stavbě byly v r. 2010 zahájeny opravy.
Pozdně gotický jednolodní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v letech 1585–1588 italským stavitelem Valentinem. Rozšířen v r. 1600. Uchoval si řadu pozdně gotických detailů.
Barokní jednolodní kostel s věží, situovaný uprostřed rozlehlé návsi, na jejím nejvyšším bodě. Kostel nebyl přestavován, v současnosti je zchátralý a není využíván k původním účelům.
Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.
Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.
Původně gotický kostel byl roku 1774 přestavěn barokně. Kostel je jednolodní stavba s obdélnou lodí, pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Pod omítkou nedávno odhaleny raně gotické fresky.
Děkanský chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol., poničen za husit. válek r. 1422, trojlodí po přestavbě na přelomu 15. a 16. stol. Upraven J. Mockerem v l.1885–96. Uvnitř kamenná kazatelna z r. 1504 od Matyáše Rejska a cyklus fresek z přelomu 14. a 15. stol.
Románský kostel z 2. čtvrtiny 13. stol., kol. r. 1375 přestavěn goticky. Barokní úpravy proběhly v l. 1741–4 a 1789. Jednolodní kostel s hranolovou věži v koutě mezi lodí a odsazeným polygon. závěrem je obklopen hřbitovem s řadou zajímavých náhrobků.
Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.