Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Běchovice

Vodárenská věž o výšce 45 m stojí v areálu psychiatrické nemocnice. Autorem vodojemu je arch. Václav Roštlapil. Od r. 1908 zásobuje věž areál pitnou vodou. R. 1972 byl vodojem po napojení ústavu na veřejný vodovod odstaven. R. 1996 provedena oprava fasády věže.

Místo dřevěné věže z r. 1495, poškozené více požáry, postavil 1588–91 novoměstský měšťan Karel Mělnický dnešní kamennou. Zato byl 29. 10. 1596 povýšen do šlechtického stavu, čemuž nezabránilo ani vychýlení věže. Velká rekonstrukce skončila roku 2009.

Vodárenská věž holešovických jatek byla postavena r. 1895. V l. 1910–1922 prováděny různé přístavby (chladírna, spalovna atp.). Po r. 1920 areál připojen na veřejný vodovod. R. 1983 jatka zanikla, vzniká tržnice. R. 1993 areál prohlášen kulturní památkou. R. 1998 proběhla rekonstrukce věže.

Pozdně secesní budova z let 1913–4 podle projektu Aloise Dlabače obsahuje po rekonstrukci 1984–7 novou technologii z ČKD Blansko. Využívá spád Helmovského jezu na Vltavě a dodává výkon přibližně rovný spotřebě pražského městského osvětlení.

Vodní nádrž Hostivař byla vybudována v letech 1961–1963 v Petrovickém údolí na potoce Botiči. Byla kompletně napuštěna v roce 1964 a její rozloha činí až 42 ha. Maximální hloubka dosahuje 12 m. Na místě dříve bylo koupaliště a 50 metrový bazén.

Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Šestipodlažní budova postavena ve stylu geometrické moderny z l. 1912–1914. Autorem fasády je Jan Kotěra, celkové stavební řešení navrhl Josef Zasche. V interiéru řada umělecky cenných detailů. Památkově chráněná od května 1958. V současnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Kovová konstrukce Výhledny Bořanovice byla postavena v 1. pololetí 2025 na severním okraji Bořanovického háje. Umožňuje zajímavý rozhled z výšky 12 metrů v úhlu cca 180 stupňů.

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.