Turistické cíle v okolí obce Debrno

Jediný pozůstatek železné Rudolfovy lávky, která spojovala v letech 1869–1914 před stavbou dnešního Mánesova mostu staroměstské Rejdiště a malostranský Klárov. Hrázděný domek sloužil pro výběrčího mýta, po demontáži lávky jako obytný dům.

Na místě hradiště byl vybudován archeopark. Nově vyrostla hradba tvořená palisádou, jejíž součástí je zrekonstruovaná "původní" brána. Hradiště bylo v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí.

Novorenesanční nádraží Rakouské severozápadní dráhy z r. 1872–75 podle projektu Carla Schlimpa. Dopravě sloužilo do r.1972. V r.1977 ubouráno severní křídlo, v r. 1985 zbourány zbylé části. Bylo považováno za jedno z nejhezčích nádraží u nás.

Pivovar v tomto domě, tehdy zvaném „U Sezemských“, je uváděn již v 15. století. Současné jméno má podle sladovníka Jana Halánka, který jej vlastnil v 17.století. Posledním provozovatelem byla matka Vojty Náprstka, Anna Náprstková. Krátce po její smrti r. 1873 pivovar zaniká. Dnes Náprstkovo muzeum.

Novorenesanční budova z let 1868–81 podle projektu Josefa Zítka. Otevřeno při návštěvě korunního prince Rudolfa v Praze 11. června 1881. 12. srpna 1881 vyhořelo, obnoveno 1883. Rekonstruováno v letech 1977–83.

Postaven v l. 1910–11 podle projektu J. Sakaře ve stylu postsecesního klasicismu. Sochařská výzdoba od A. Štrunce a O. Rákosníka. Před II. sv. válkou Český rozhlas, za protektorátu německé Radio Melnik. Od r. 1990 sídlo Reginy Praha.

Národní přírodní památka Letiště Letňany byla vyhlášena r. 2005 na trvale udržované travnaté ploše letiště o rozloze 51 ha k ochraně kolonie kriticky ohroženého sysla obecného. V letech kolem r. 2010 zde žilo podle průzkumu až 600 jedinců, po r. 2012 se jejich počet začal snižovat.

Klasicistní kamenný viadukt, druhý nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze, z l. 1846–49. Dílo Aloise Negrelliho von Mold-Elbe. S délkou 1110 metrů byl do roku 1910 nejdelším mostem Evropy.

Renesanční palác na místě románského a gotického domu (po r. 1334 v něm bydlel Karel IV.). Renesančně přestavěn po r. 1555 G. Venturou a dále v 90. let. 16. stol. U. Aostalisem. Ve 20. stol. zde byl Dům československých dětí, dnes museum a galerie.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Komplex klášterní nemocnice v pozdně empirovém stylu z let 1851–1856. Ve správě Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského do r. 1948, sestry násilně vyhnány r. 1952. Řád se do nemocnice oficiálně vrátil o 40 let později.