Turistické cíle v okolí obce Hostivice

Románský kostel byl postaven kolem r. 1180 na místě dvou ještě starších staveb – velké rotundy a podélného kostelíka s půlkruhovou apsidou a pohřební kaplí. V r.1905 v něm byly odkryty románské malby a v 70. letech minulého století zbytky terakotové dlažby.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Katolický kostel pro východní část Žižkova postavený roku 1911 v secesním slohu, ovlivněném beuronskou školou.

Kostel sv. Antonína Paduánského z let 1908 - 1911 podle projektu architekta Františka Mikše. Novogotický trojlodní kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad "Gesamktunstwerku". Památkově chráněný.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Gotický kostel přestavěný v 1. třetině 18. stol. barokně, do r. 2008 farní. Orientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí se zaoblenými nárožími, odsazeným půlkruhem zakončeným presbytářem (uvnitř trojboký), osmibokou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář různorodý z 18. a 19. století.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Na místě původního románského kostelíka, přestavěného v období gotiky, v letech 1763 až 1769 vystavěn barokní kostel sv. Bartoloměje. Velkou přestavbou prošel v roce 1903.

Pseudorománská bazilika dominující od r. 1863 Karlínu vystavěna dle projektu arch. V. I. Ullmanna a A. Rössnera. V průčelí okno s bohatou kružbou, množství plastik českých patronů. Vchod trojicí ústupkových portálů se zdobnými archivoltami.

Kostel postaven v letech 1885 až 1886 v novorománském stylu. Jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem. Věž se dvěma zvony a umíráčkem. Zařízení kostela pseudorománské. Hlavní oltář se sousoším sv. Cyrila a Metoděje.