Turistické cíle v okolí obce Jeneč

nebo vyberte

Jeneč

Středočeský kraj,  Praha-západ  (PZ)
Nalezeno celkem 811 záznamů, 12 / 68 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 hřbitovní kaple sv. Josefa
250.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Únětice
Hřbitovní kaple sv. Josefa pochází z konce 17. století. Architektonicky jednoduchá stavba. Zevně pětiboká, uvnitř desetiboká. Střecha prejzová ukončena zděnou lucernou. Uvnitř obraz sv. Václava. Památkově chráněna od r. 1958.
 hřbitovní kaple sv. Lazara
350.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 6- Břevnov
Rokoková hřbitovní kaple z r. 1762 je přičítána A. Luragovi. V r. 1778 byla rozšířena a opravena na konci 20. století. V interiéru malby a oltářní obraz od J. Hagera z r. 1778, náhrobní deska opata Oldřicha z r. 1381. Pod kaplí krypta.
 hřbitovní kaple sv. Liboria
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Stradonice
Kaple z let 1838–45 dle plánů J. Jiruše. Na severní stěně náhrobníky z let 1860 a 1876, na přilehlém hřbitově litinové klasicistní náhrobníky z 1. poloviny 19. století. U kaple odbočuje červená značka ze silnice na hradiště Stradonice.
 Hřebeč
Tasov, Klobouk
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Hřebeč
Zaniklá vesnice Tasov existovala podle predikátu již v roce 1285, ale kdy vznikla tvrz není známo. Roku 1545 byla pustá. Dochovalo se okrouhlé tvrziště dosud obklopené ze tří stran až 3 m hlubokým příkopem.
 hrobka Clam-Martiniců
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Smečno
Čtvercová empírová hrobka s trojúhelníkovým štítem byla postavena v letech 1832–34 Karlem hrabětem Clam-Martinic. Na chátrajícím hřbitově najdeme dále pozoruhodný pozdně rokokový náhrobník a několik litinových křížů.
 Hrzánský palác
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.
 Husův sbor
288.0 m. n.m.
kostel Církve československé husitské
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Tuchoměřice
Kostel Církve československé husitské vystavěn r. 1931. Moderní kostel, obdélná stavba s obdélnou sakristií. V interiéru socha Krista od sochaře Josefa Drahoňovského. Kostelní věž je opatřena třemi zvony. Kostel zařazen do Soupisu uměleckých památek Čech.
 hvězdářská věž Klementina
věž, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 1-Staré Město
Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.
 Janoutova parfumerie
390.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kladno
Dům zakoupený v r. 1916 Frant. Janoutem. Přestavěn pro obchodní účely. První patro zachováno v původním neorenesančním stylu. V omítce ornamentální výzdoba. V současnosti zde umístěna luxusní parfumerie.
 Jenerálka
zámek, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 6-Dejvice
Zámek byl postaven jako hosp. dvůr patrně na konci 18. stol.a později novobarokně upraven. V r. 1922 zde byl domov legionářů – invalidů a v srpnu 1945 začal sloužit jako dětský domov. Dnes je v zámku mezinárodní baptistický teologický seminář.
 Jeruzalémská brána
220.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zaniklý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.
 jezdecká socha sv. Václava
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.