Turistické cíle v okolí obce Lhota

Pozůstatky románského mostu na Vyšehradě, který byl postaven koncem 11. stol. za vlády krále Vratislava. Můstek byl součástí vyšehradského opevnění (Vyšehrad byl v 10. a 11. stol. sídlem českých panovníků) a spojoval knížecký a královský okrsek s románskou bazilikou. Je postaven z opuky.

Rondokubistická dřevěná stavba z 20. let 20. století, kterou pravděpodobně vytvořil architekt Pavel Janák. Od svého vzniku slouží jako prodejna tabáku a novin. Roku 1981 byl prohlášen kulturní památkou a byl zrekonstruován do původní podoby. Další opravou prošel na počátku 21. století.

Rodinná vila arch. Otto Rothmayera, žáka a spolupracovníka arch. Josipa Plečnika, vznikla podle jeho vlastních plánů v letech 1928-1929. Od r. 2008 je ve správě Muzea hl. m. Prahy a v říjnu 2015 byla zpřístupněna veřejnosti. Má postavení národní kulturní památky.

Mobilní rozhledna Šiška je uměleckým dílem sochaře Čestmíra Sušky, které vzniklo z vyřazené kovové nádrže. Bylo zdarma zapůjčeno městské části Praha 6 na 18 měsíců s tím, že v případě dostatečného zájmu veřejnosti zůstane na tomto místě natrvalo stejně jako vedle umístěný objekt tzv. Kavárny.

Dům s dochovaným románským jádrem. Dnešní půdorys vznikl spojením několika starších objektů v letech 1714–26. Goticky, renesančně i rokokově upravený, klasicistní portikus Johana Ludwiga Krannera z r. 1798.

Na místě vinice, doložené ve 14. stol., stojí usedlost z konce 18. stol. Na počátku 20. stol. byla rozšířena. Téměř do konce 20. století sloužila k zemědělské výrobě. Koncem 90. let 20. stol. vyhořela. Dnes slouží jako rezidenční komplex.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Secesní ateliér postavil v l. 1908-10 sochař L. Šaloun. R. 1934 dostavěny obytné prostory. V 80 l. 20. stol. ateliér prodán státu (oddělení obytných a ateliér. prostor), ateliér se stal sídlem J. Hány (stavebně upraven). Po r. 1989 ateliér chátral, r. 2001 koupen AVU a v l. 2006-07 zrekonstruován.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Na místě paláce stály původně dva gotické domy, levý patřil Rožmberkům, v pravém žil od r. 1372 do r. 1399 stavitel Petr Parléř. Kolem r. 1596 byly domy přestavěny na třípodlažní renesanční palác. Roku 1737 byl barokně upraven A. V. Spannbruckerem. Dnes patří kapitule, které byl vrácen r. 1991.

Dům nazývaný podle saských vévodů, kterým jej věnoval Karel IV. r. 1348. Zachovány gotické sklepy a část zdiva. Renesančně přestaven Trčky z Lípy r. 1592. V l. 1826–28 upraven klasicistně. V 19. stol. zde byl hostinec a kavárna V. Steinitze a v l. 1898–1932 knihkupectví Josefa Švába-Malostranského.