Turistické cíle v okolí obce Praha 6-Střešovice

nebo vyberte

Praha 6-Střešovice

Hl.m.Praha,  Hl.m.Praha  (AB)
Nalezeno celkem 982 záznamů, 60 / 82 stran, vyhledáno za 0.67 sec
 Prachovna (Prašný dvůr)
190.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Raně barokní stavba z doby kolem r. 1652 na místě renesančního domu Mikuláše prachaře, přestavěná pozdně barokně v 60. letech 18. století a rozšířená klasicistně na počátku 19. století, kdy bylo upraveno i průčelí.
 Praha hlavní nádraží
207.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vinohrady
Největší česká secesní památka. Původně koncové nádraží Dráhy císaře Františka Josefa z r. 1871 na trati z Vídně. První staniční budova zbořena. Dnešní Fantova budova a prosklená hala nad nástupišti z let 1901-1909. Moderní odbavovací hala z let 1972-1979. Pod nádražím je stanice pražského metra.
 pranýř
331.0 m. n.m.
pomník, památník, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Buštěhrad
Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.
 Prašná brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 1-Staré Město
 pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje
200.0 m. n.m.
kostel sv. Karla Boromejského
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 2-Nové Město
Chrám emeritního kněžského domu stavěl od roku 1730 P. I. Bayer, dokončil ji osm let nato Kilian Ignatz Dientzenhofer. Kostel zrušen 1783, následně skladiště. Oprava pro pravoslavné 1933–34. V červnu 1942 poškozen při bojích s čs. parašutisty, kteří se zde ukrývali po atentátu na Heydricha.
 pravoslavný chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice
pravoslavný Uspenskij chrám
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 3-Žižkov
Kostelík se nachází uprostřed ruského hřbitova, přímo naproti vchodu z ulice Jana Želivského. Byl postaven roku 1928 ve staroruském slohu; za zmínku stojí zejména mozaika Bohorodičky.
 Pravý Hradec
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Klecany
Slovanské hradiště z 9.a 10.stol. považované za hledaný Pravý Hradec, komunikační spojnici mezi Levým Hradcem a Pražským hradem. Od Vltavy na něj vede cesta zvaná Čertovka, místy tesaná do skály, pocházející ze stejné doby jako hradiště samo.
 Pražské sanatorium
190.0 m. n.m.
Ústav pro péči o matku a dítě; Podolská porodnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 4-Podolí
Čtyřkřídlá budova s centrální halou v historizujícím slohu dle projektu R. Kříženeckého. Výstavbu inicioval r. 1909 Rudolf Jedlička. Zprovozněno 28. 7. 1914. Za 1. sv. války lazaret Červeného kříže, za 2. sv. války lazaret SS. R. 1946 znárodněno, přeměněno na porodnici a ústav péče o matku a dítě.
 Pražský hrad
250.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.
 Pražský Semmering
most, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 5-Hlubočepy
Dvojice památkově chráněných tech. památek – železničních viaduktů – překračujících Prokopské údolí z l. 1870-2 nazývaná „Pražský Semmering“ dle slavnější rakouské tratě. Dnes velmi málo využívaná, nerentabilní trať.
 premonstrátský špitál sv. Alžběty a sv. Norberta
sakrální památky - klášter, zaniklý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Strahovský premonstrátský špitál sv. Alžběty a sv. Norberta byl založen opatem strahovského kláštera Vincencem Makariem Frankem v roce 1668 jako náhrada za zbořený starý špitál. Raně barokní budova sloužila později jako farní škola, dnes hotel.
 Přemysl a Libuše
230.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešním místě je od r. 1979.