Turistické cíle v okolí obce Měšice

Socha sv. Václava původně stála v Praze na Uhelném trhu. Ve Větrušicích umístěna roku 1898. V čelní straně dříku je zapuštěna deska z mramoru se sekaným nápisem. Pískovcová socha znázorňuje stojícího světce. Socha stojí na vysokém podstavci. Socha památkově chráněna od r. 2013.

Socha Josefa Švejka v Kralupech nad Vltavou umístěná před městským úřadem. Autorem sochy sochař Albert Králiček. Předlohou se stal filmový představitel Rudolf Hrušínský. Její financování bylo provedeno z veřejné sbírky. Přes Švejkovo koleno je opřen stájový pinč a u nohou je psí hovínko.

Pískovcové rokokové sousoší z roku 1752, autorem je Jan Antonín Quitainer.

Sousoší astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Brahe (1546–1601) a matematika, astronoma a astrologa Johanna Keplera (1571–1630) od akademického sochaře Josef Vajce bylo r. 1984 odhaleno před Gymnáziem Jana Keplera, které bylo postaveno na místě Kurzovy vily, kde oba astronomové v Praze bydleli.

Mlýn je zde zmiňován r. 1393. R. 1478 mlynář Václav Sova z Liboslavi. R. 1737 se zde narodil skladatel Josef Mysliveček. Ve 2. pol. 19.stol.dal přestavět František Odkolek (architekti Josef Schulz a Josef Zítek). Od konce 90. let zde nadace Jana a Medy Mládkových provozuje galerii moderního umění.

Na místě nejstarší dochované synagogy v Praze, zvané Stará, byla jako poslední svatostánek v původním Židovském městě postavena podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase po roce 1868 modlitebna v maursko-španělském slohu, který jí dal jméno. Po rekonstrukci 1958–59 součástí židovského musea.

Špička, jedna ze dvou vstupních bran gotického Vyšehradu, byla monumentální a reprezentační součástí opevnění, vybudovaného Karlem IV. Zbořena v polovině 17. století. Dochovala se severní třetina přízemní části s výběhy žeber klenby středního průjezdu. K severní straně přiléhá úsek gotické hradby.

Původně klášterní usedlost, uváděna na konci 16. stol. V l. 1766–72 ji vlastnil Jan Spirit, který ji barokně přestavěl. Po válce užíval Státní statek hl. m. Prahy. Areál opraven r. 1982. Od té doby slouží ministerstvu vnitra, v dnes jako hotel.

Kostel se špitálem zřídilo Staré Město v letech 1502-1504. Vysvěcen jako kostel Nejsvětější Trojice a Obrácení sv. Pavla, plný název se neujal. R. 1646 byl z bezpečnostních důvodů pobořen a r. 1657 obnoven. Zrušen r. 1787, na jeho místě areál Růžodol a později kartounka. Kostel zbořen r. 1861.

Založen kol. r. 1374 Janem Očkem z Vlašimi. V 15. stol. zanikl, obnoven r. 1574 jako útulek pro vysloužilé zaměstnance hradu. V l. 1733–37 přestavěn K.I.Dientzenhoferem. V r. 1784 upraven na kasárna. Od pol. 20.stol. slouží správě hradu.

Dvojice domů, která byla pro zpěvácký spolek Hlahol postavena v l. 1903–1905. Na projektu se podíleli František Schlaffer a Josef Fanta, postavil ji stavitel Čeněk Gregor. Autory výzdoby jsou malíři Karel Ludvík Klusáček a Alfons Mucha či sochař Josef Pekárek. Památkově chráněná je od roku 1964.

Pozdně renesanční budova přestavená barokně po r. 1666, dále upravována v l. 1723–26 a po r. 1783. Od r. 1836 patří Spolku sv. Notburgy, dnes Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Ve dvoře freska Sv. rodiny z r. 1680 od J. Hermana.