Turistické cíle v okolí obce Malobratřice

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Původně pozdně renesanční dům, součást komplexu zámeckého sídla, pivovaru a poplužního dvora na jižním konci Dobrovice. Poslední úpravy exterieru proběhly v 19. století, důkladná rekonstrukce počátkem 21. století. Slouží jako obytný dům.

Pozdně barokní fara z let 1771 – 1773. Obdélná budova s mansardovou střechou a s klasicistními klenbami a rokokovými uměleckořemeslnými detaily v interiéru. Na severní straně dvora je hospodářská budova, spojená s farou ohradní zdí. Celý areál, včetně pozemku, je památkově chráněn od roku 1958.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Rozhlednu tvoří nevysoká železná konstrukce na pískovcovém pylonu na samém severozápadním cípu Hruboskalska s výhledem k severu a západu na Turnovsko, Maloskalsko a Železnobrodsko.

Skromné zbytky skalního hradu, bez písemných záznamů, a tedy bez jistého majitele. Opevnění snad z 15. stol., hrad možná nebyl ani dokončen. V místě je podivná absence záseků po trámoví. Samotná lokalita je přístupná, ale terén obtížný.

Výšinné hradiště na plošině v blízkosti vrchu Mužský (plocha 17 ha), osídleno v mladším paleolitu (5. tisíciletí př.n.l.), poté lidem s keramikou nálevkových pohárů a lidem popelnicových polí. V 8.-9. století bylo hradiště nově opevněno Slovany.

Nevelký hrádek nad levým břehem Jizery. První zmínka v r. 1297, sídlo drobné šlechty – ve 14. a 15. stol. Myškové z Hrádku. Stránovskými ze Sovojevic připojen ke Stránovu na konci 15. stol., poté zpustl.

Pivovar v podhradí Kosti postavil Kryštof z Lobkovic roku 1576. Jeho budovy uzavřely nádvoří, kterým prochází cesta ze Sobotky do Turnova. Přestavba na parostrojní koncem 19. století. V provozu byl do roku 1929, od té doby zázemí hradu. Východní část s komínem zanikla po zastavení provozu.

Hřbitovní kaple v Přepeřích je novogotická stavba z r. 1916. Její patrocinium není nikde uváděno. Je to udržovaná síňová stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží na západě a osmi hrotitými okny bez kružeb.

Opevněné výšinné hradisko dodnes připomínájí dobře patrné zbytky valu a náznaky příkopu na přístupové severozápadní straně ostrožny. Nálezy dokládají osídlení z doby kamenné, doby bronzové a ze střední a mladší doby hradištní.