Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Zbraslav

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Secesní ateliér postavil v l. 1908-10 sochař L. Šaloun. R. 1934 dostavěny obytné prostory. V 80 l. 20. stol. ateliér prodán státu (oddělení obytných a ateliér. prostor), ateliér se stal sídlem J. Hány (stavebně upraven). Po r. 1989 ateliér chátral, r. 2001 koupen AVU a v l. 2006-07 zrekonstruován.

Na místě paláce stály původně dva gotické domy, levý patřil Rožmberkům, v pravém žil od r. 1372 do r. 1399 stavitel Petr Parléř. Kolem r. 1596 byly domy přestavěny na třípodlažní renesanční palác. Roku 1737 byl barokně upraven A. V. Spannbruckerem. Dnes patří kapitule, které byl vrácen r. 1991.

Dům nazývaný podle saských vévodů, kterým jej věnoval Karel IV. r. 1348. Zachovány gotické sklepy a část zdiva. Renesančně přestaven Trčky z Lípy r. 1592. V l. 1826–28 upraven klasicistně. V 19. stol. zde byl hostinec a kavárna V. Steinitze a v l. 1898–1932 knihkupectví Josefa Švába-Malostranského.

Základní kámen kostela Milíče z Kroměříže usazen 30. března 2003. Dům slavnostně otevřen 7. a 8. října 2006. Dominantu sboru tvoří 19 metrů vysoká věž se dvěma zvony, hlavní sál má tvar kruhové výseče. Kostel vyzdoben obrazy akad. malířky Jiřiny Adamcové. Patří mezi nejmladší české kostely.

Palác vznikl barokní přestavbou středověkých domů v l. 1731–1752. Po r. 1752 klasicistně upraven Janem Antonínem ze Schirdingu. V r. 1838 jej koupil advokát J. N. Kaňka. Podloubí dějištěm tvrdého zásahu policie v listopadu 1989.

Palác postavil v l. 1643–1656 hrabě Rudolf Colloredo-Waldsee. Původní raně barokní stavbu vytvořil G. B. Pieroni, na přestavbě na poč. 18.stol. se podíleli G. B. Alliprandi, B. Scotti a J. B. Santini. R.1794 jej koupili Schönbornové. R. 1924 jej koupila vláda USA a slouží jako sídlo velvyslanectví.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

Rodinnou vilu na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku ve stylu racionální moderny navrhl architekt Otakar Novotný pro učitele Frant. Sequense a jeho choť Zdenu. Vystavěna 1912–1913, v r. 1916 ji koupila rodina Hanušova, které patří dodnes. V bočním křídle fungovaly jesle a rehabilitační středisko.

Usedlost na místě vinice doložené ve 14. století. V roce 1599 starší vinice spojila Dorota Skálová. Barokní usedlost je zde doložena na konci 18. století. Donedávna sloužila k bydlení, dnes pustne.

Téměř zaniklá vodní tvrz. Přímo o tvrzi nejsou písemné zmínky, odhaduje se že se zde žilo ve 14.–15. stol. Ves Skalsko se zmiňuje poč. 15. stol., kdy ji vlastnil Václav Litoměřický. R. 1544 již byla ves součástí velkého panství, pokud tvrz v té době existovala tak poté opuštěna zanikla.

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.