Turistické cíle v okolí obce Kralupy nad Vltavou

Na místě dnešní budovy původně patrový dům čtvercového půdorysu, sloužil do r. 1877 jako městská radnice. V roce 1887 zvýšen o druhé poschodí a přistavěna hodinová věž. Současná podoba z doby okolo roku 1910. Později zde umístěn Městský archiv a od r. 2002 Státní okresní archiv.

Na kopci Homolka stálo hradiště v době eneolitu, pozdní době kamenné, což bylo období zhruba 4500 až 2300/2100 před Kristem. Později vrch obývali lidé únětické kultury a v raném středověku zde bylo malé pohřebiště.

Ocelový most se spojitými konzolovými trojpásovými kloubovými nosníkem a středovým pilířem byl postaven roku 1912 podle návrhu K. Šimka jako náhrada za stejnojmenný přívoz přes Labe na silnici Praha - Mělník. Rekonstrukce v letech 1957–58 (rozšíření mostovky) a 2003 (oprava po povodni).

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

V letech 1910 - 1912 postavena budova Městského divadla v Kladně. Roku 1929 instalována slavnostní opona. Jejím autorem je Josef Wenig. Stavba s dvěma věžovitými křídly a širokou terasou. Hlediště obdélné. Budova od r. 1958 památkově chráněna.

Gotická tvrz ve Středoklukách doložena od r. 1399, r. 1420 jako katolický majetek vypálena husity. V r. 1623 zkonfiskována pro stavovský odboj majitele, r. 1631 zpustošena Sasy. Od r. 1645 v majetku jezuitů chátrala, po konci 18. stol. její rozvaliny v hosp. dvoře zanikly beze stopy.

Studánka se nachází v lese na Holubickém potoku asi 350 m od železničního přejezdu u Otvovic. Byla vybudována v r. 2000 převážně z malých kamenných bloků. Letopočet s názvem je vytesán do kamene zasazeného v klenbě. Písmo je zlacené. Nahoře je umístěn ocelový, černě natřený kříž.

Barokní areál dvora z poloviny 18. stol. byl o sto let později rozšířen. Zdivo v dolní části zpevněno širokými opěráky. Dvůr byl obklopen ohradní zdí a patřily k němu louky a pole. V 80. letech 20. stol. většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý objekt památkově chráněný od r. 1958.

Synagoga z roku 1858, která nahradila starou libeňskou synagogu z roku 1592. Náboženským účelům sloužila do roku 1941. Poté byla užívána jako skladiště. Na počátku 90. let minulého století byla vrácena židovské obci a užívána jako kulturní centrum.

Synagoga postavena r. 1873. Bohoslužby konány až do druhé svět. války. V l. 1945–53 užívána jako knihovna. Od r. 1953 zde otevřena modlitebna Církve československé husitské, Českobratrské církve evangelické a Církve bratrské.

Roku 1931 postavil podle projektu F. A. Libry pro velvarskou židovskou obec zdejší stavitel J. Bišický funkcionalistickou synagogou, jednu z posledních na našem území. Stavebník ji využíval jen do začátku německé okupace zbytku českých zemí. Od roku 1949 zde fungují různá školská zařízení.

Na místě židovského domu postavena r. 1884 synagoga. Novorenesanční stavba. V interiéru kopie plastiky Ukřižovaného Krista od Františka Bílka. Bohoslužby zde slouženy do začátku nacistické okupace. Nyní v majetku Církve československé husitské.