Turistické cíle v okolí obce Zlosyň

Sousoší Čtvero ročních období se nachází v parku u Dvořákova gymnázia. Znázorňuje jaro, léto, podzim a zimu. Autor Jan Straka. V r. 2009 zrestaurováno.

Sousoší sv. Jana a Pavla stojí mezi Hospozínem a Hospozínkem. Postaveno r. 1776. Restaurátorské práce provedeny po roce 2005. Sousoší zapsáno v seznamu nemovitých památek.

Budova bývalého špejcharu pochází ze 16. století. Současnou podobu získal po barokní úpravě. V roce 1995 zrekonstruován a zřízena vněm restaurace.

Nad jižním okrajem obce se vytvořil vlivem eroze ve sprašových vrstvách až 16 m hluboký zářez – sprašová rokle. Žije tu teplomilný hmyz a zajímavé druhy měkkýšů, na okrajích se dochovaly ostrůvky černozemní stepní vegetace.

Tvrz se poprvé uvádí r. 1466. R. 1665 již zámek, majetkem hradeckého biskupství , r. 1674 jej koupil svatojiřský klášter. Od r. 1790 řada majitelů. Zámek je jednoduchá čtyřkřídlá patrová budova.

Na kopci Homolka stálo hradiště v době eneolitu, pozdní době kamenné, což bylo období zhruba 4500 až 2300/2100 před Kristem. Později vrch obývali lidé únětické kultury a v raném středověku zde bylo malé pohřebiště.

Ocelový most se spojitými konzolovými trojpásovými kloubovými nosníkem a středovým pilířem byl postaven roku 1912 podle návrhu K. Šimka jako náhrada za stejnojmenný přívoz přes Labe na silnici Praha - Mělník. Rekonstrukce v letech 1957–58 (rozšíření mostovky) a 2003 (oprava po povodni).

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

Studánka se nachází v lese na Holubickém potoku asi 350 m od železničního přejezdu u Otvovic. Byla vybudována v r. 2000 převážně z malých kamenných bloků. Letopočet s názvem je vytesán do kamene zasazeného v klenbě. Písmo je zlacené. Nahoře je umístěn ocelový, černě natřený kříž.

Synagoga postavena r. 1873. Bohoslužby konány až do druhé svět. války. V l. 1945–53 užívána jako knihovna. Od r. 1953 zde otevřena modlitebna Církve československé husitské, Českobratrské církve evangelické a Církve bratrské.

Roku 1931 postavil podle projektu F. A. Libry pro velvarskou židovskou obec zdejší stavitel J. Bišický funkcionalistickou synagogou, jednu z posledních na našem území. Stavebník ji využíval jen do začátku německé okupace zbytku českých zemí. Od roku 1949 zde fungují různá školská zařízení.