Turistické cíle v okolí obce Lobkovice

Významné slovanské hradiště ve tvaru trojúhelníkového areálu byl bráněn palisádou a valy, ty jsou dodnes patrné zejména na východě a severu. Průzkum terénu potvrdil existenci polského plotu i od západu.

Městský hřbitov v Brandýse založen koncem 17. stol. kolem barokní výklenkové kaple s freskou z r. 1702. Jeho nové centrum vzniklo kolem novorománské kaple sv. Rozálie z r. 1880, dnes upravené na smuteční síň. Vzhledem k významu některých hrobů a jejich umělecké výzdobě od r. 1958 kulturní památka.

Hřbitov založen roku 1884. Hřbitovní kaple postavena v novorománském stylu, je opatskou hrobkou. Po stranách řádový hřbitov strahovských řeholníků řádu svatého Norberta (premonstrátů). Před kaplí krucifix a hrob prvního nebušického faráře.

Původní klecanský hřbitov se nacházel u kostela. Základní kámen nového hřbitova položen r. 1854. V r. 1855 vysvěcena kaple. V r. 1924 kapli zapálil blesk, takže musela být r. 1933 stržena. V letech 1932-1933 hřbitov rozšířen a vystavěna kaple nová. Proti kapli má hrob dětský herec Tomáš Holý.

Hřbitovní kaple Božího těla postavena r.1736. Originální je svým kruhovým půdorysem. Členěna je na šest částí. Střídavě vždy jedna tvoří výstupek a druhá je na vnitřním kruhu stavby s prolomenými dveřmi. Ze všech stran má stejný vzhled.

Roku 1826 postavena na hořínském hřbitově osmiboká kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova jako součást Lobkovického pohřebiště, které v půlkruhu obklopuje kapli.

Hřbitovní kaple sv. Josefa pochází z konce 17. století. Architektonicky jednoduchá stavba. Zevně pětiboká, uvnitř desetiboká. Střecha prejzová ukončena zděnou lucernou. Uvnitř obraz sv. Václava. Památkově chráněna od r. 1958.

Hvězdárna Ďáblice byla vybudována svépomocí nadšenců z astronomického kroužku a zahájila činnost 3. listopadu 1956. Od roku 1979 je společně se Štefánikovou hvězdárnou na Petříně součástí zařízení s názvem Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

Zámek vystavěn v roce 1899. V průběhu druhé světové války objekt obsadila německá armáda. V padesátých letech zámek předán místní samosprávě. V devadesátých letech 20. století zámek vrácen restituentovi a ten zahájil rekonstrukci.

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.

Jeskyně nad údolím Řepínského potoka pod vsí Zahájí sloužila za 2. světové války jako úkryt partyzánské skupiny Národní mstitel. Dva nedaleké pomníky připomínají místo přepadení jejich členů německými okupanty a jejich hrob.

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.