Turistické cíle v okolí obce Hořín

Socha sv. Prokopa z r. 1711. Má dvoustupňový podstavec a hranolový sokl. Levou nohu klade na ďábla. Sv. Prokop zobrazen v dynamickém postoji. Kvalitní barokní socha neznámého regionálního sochaře. Socha r. 2006 odborně zrekonstruována, r. 2007 vyhlášena kulturní památkou.

Socha Josefa Švejka v Kralupech nad Vltavou umístěná před městským úřadem. Autorem sochy sochař Albert Králiček. Předlohou se stal filmový představitel Rudolf Hrušínský. Její financování bylo provedeno z veřejné sbírky. Přes Švejkovo koleno je opřen stájový pinč a u nohou je psí hovínko.

Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

V 1. pol. 18. stol. vystavěn mohutný sklad soli - solnice. Sůl z Prahy dováželi v rámci robotní povinnosti sedláci. Na fasádě budovy zbytky pilastrů a rámování oken. Dvoudílné štíty mají trojúhelníkové vrcholy. K solnici patřila klenutá barokní brána, generální oprava roku 2000.

Sousoší Čtvero ročních období se nachází v parku u Dvořákova gymnázia. Znázorňuje jaro, léto, podzim a zimu. Autor Jan Straka. V r. 2009 zrestaurováno.

Trojúhelníková plošina na kopci Sovice byla osídlena od neolitu přes dobu halštatské až do středověku. Na vrcholu jsou dodnes patrné zbytku nízkého valu s příkopem, které ovšem nesloužily k obraně. Zájmu archeologů se těší teprve od první poloviny 20. století.

Nad jižním okrajem obce se vytvořil vlivem eroze ve sprašových vrstvách až 16 m hluboký zářez – sprašová rokle. Žije tu teplomilný hmyz a zajímavé druhy měkkýšů, na okrajích se dochovaly ostrůvky černozemní stepní vegetace.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Ocelový most se spojitými konzolovými trojpásovými kloubovými nosníkem a středovým pilířem byl postaven roku 1912 podle návrhu K. Šimka jako náhrada za stejnojmenný přívoz přes Labe na silnici Praha - Mělník. Rekonstrukce v letech 1957–58 (rozšíření mostovky) a 2003 (oprava po povodni).

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).