Turistické cíle v okolí obce Záboří nad Labem

Synagoga v maurském slohu z let 1898–1900. Po 2. sv. válce sloužila jako sklad a muzeum, r. 1994 vrácena židovské obci, která postupně provádí celkovou rekonstrukci.

Zřejmě největší dochovaná česká mimopražská synagoga vzniklá před r. 1800. Postavena 1642–96 ve dvoře mezi ulicemi Na hradbách a Na valech, fungovala do II. světové války a krátce po ní, pak depositář musea, opravena a zpřístupněna v 90. l. 20. stol.

Kutnohorská nová synagoga byla postavena počátkem 20. století na dnešním Smíškově náměstí v secesním stylu. Nahradila starší modlitebnu z roku 1881. Od roku 1942 varhanářská dílna, pět let nato sbor CČSH, který tu pod označením Husův dům funguje dodnes. Při úpravách 1954 zbavena původního dekoru.

V r.1437 a znovu r.1513 doložena gotická tvrz, v 16.stol. přestavěná na renesanční zámek. Barokně přestavěn po r.1716. Po r.1764 provedena modernizace, především interiérů.. Další modernizace interiérů proběhla po r. 1924 a koncem 20.stol.

Zchátralá gotická tvrz ze 14. stol. Po připojení k Pardubicím po r. 1502 využívána jako sýpka a sklady. Obdélná věžovitá stavba s propadlou střechou a stropem 2. patra je dnes v kritickém stavu.

Venkovská usedlost čp. 2 je pozdně barokní budova. Vystavěna r. 1753. V nice v prvním patře budovy socha sv. Jana Nepomuckého. Na budově umístěny sluneční hodiny. Areál upravován ve 20. století. V současnosti využíván k obytným účelům.

V r. 1257 je zmíněn Hons z Vícemilic. Zde se pravděpodobně narodil neznámější člen tohoto rodu táborský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic. V r. 1464 se udává tvrz a část vsi v majetku Jana Lebky ze Zájezdce. Před r. 1478 získává Lebkovu část Michek z Libice, který ves v r. 1478 prodává a tvrz zaniká.

Hrad byl založen r. 1300 Václavem II. Sloužil jako centrální královská mincovna. Základem byly mincovní kovárny a ražební síň. Na přelomu 14.-15.st. byl za Václava IV. přestavěn na dvoupatrový palác s věží a kaplí. V 19. st. byl neogoticky upraven.

Vodárenská věž na břehu Kovářského rybníka. Počátkem 18. století postavena hrabětem Věžníkem pro zásobování zámku a rozlehlé zahrady. Úpravy v 80. letech 19. století, od II. světové války bez využití, silně zchátralá.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Betonová vodárenská věž v Kladrubech nad Labem z 20. let minulého století byla v letech 2014-2015 upravena výstavbou vnějšího kovového schodiště na rozhlednu přístupnou v rámci prohlídek Národního hřebčína.