Turistické cíle v okolí obce Pavlov

Kříž v Rájci je pozoruhodný materiálem. Je zhotoven z bílého mramoru. Klasický kříž s několikastupňovým hranolovým podstavcem, zakončený jetelovým křížem s korpusem Krista. V nikách poloreliéfy sv. Cyrila a Metoděje po stranách a reliéf Bolestné Panny Marie. Nápis „Dokonáno jest“ u paty kříže. Kříž zhotoven r. 1892, posvěcen r. 1894.

První zmínka o obci z roku 1365. Kříž stojí na křižovatce silnic. Pochází z konce 19. stol. Materiálem je pískovec. Spodní část trojitá. Na střední části reliéf, pak vlastní kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem.

Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z roku 1823. Dřík s reliéfy Nejsvětější Trojice, sv. Izidora a Panny Marie. Nad profilovanou římsou osazen jetelový kříž s korpusem Ukřižovaného Krista. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1981.

Kamenosochařská práce z roku 1793. Na čelní straně je umístěn litinový reliéf Panny Marie. Pod nohama Ukřižovaného je Adamova lebka s jedním hnátem. Trním korunovaná hlava se sklání k pravému boku. V pravém boku zeje rána po kopí. Kříž je zapsán v seznamu kulturních památek r. 2012.

Kaple křížové cesty postaveny kolem roku 1723. Kaple vrcholně barokní s polygonálním půdorysem a mansardovými střechami. Zevnějšek hrubě zjednodušen při minulých opravách. Od r. 2002 probíhá rekonstrukce kapliček. Nemovitá kulturní památka České republiky.

Velký měšťanský dům, postavený 1542 soukeníkem Lorencem Langem. Barokní přestavba 1707, roku 1878 vloženo půdní polopatro, nové balkonové parapety a postaveno pavlačové dvorní křídlo. Od roku 1850 zde existovala vyhlášená kavárna, dnes soukromý.

Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.

Zachovalý zámek, původně tvrz poprvé připomínaná r. 1612. Za Bukůvků nejspíš v 2. polovině 17. stol. přestavěna na zámek. Od r. 1717 patřil kartuziánskému klášteru v Olomouci. Po jeho zrušení připadl Náboženskému fondu, změněn v obytnou budovu a pozemky rozparcelovány.

Lesovna, hlavní objekt myslivny (německy Jägerhaus), vznikl pseudobarokní přestavbou starší klasicistní stavby v l. 1911-1912 podle mnichovského architekta Georga von Hauberrissera. Od r. 1999 je celý areál kulturní památkou.

Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena lomem část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.