Turistické cíle v okolí obce Úsov

Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.

Původně gotický dům prodělal v 16. století řadu renesančních přestaveb. Po ničivém požáru v roce 1793 dostala budova dnešní podobu. Vletech 1997-98 proběhla nákladná rekonstrukce stavby a dnes dům slouží potřebám muzea.

Dům litovelského soukenického cechu byl postaven ve 30. letech 15. století. Od roku 1668 špitál, nejprve vrchnostenský, poté městský. Po roce 1945 archiv, od roku 1998 městská knihovna.

Empírová kašna s postavou ženy se džbánem z roku 1829, která nahradila starší. V minulosti napájena vodovodem, zmínka roku 1566.

Fara pochází z roku 1772. Samostatně stojící přízemní objekt obdélného půdorysu. Krytý mansardovou střechou. Farní areál ohrazen zdí s bránou. Hospodářské budovy na jihu a stodola na severozápadě. Kvalitní barokní stavba. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Historicky hodnotná klasicistní stavba. Jednopatrový dům postavený ze smíšeného zdiva, omítnutý hladkou vápennou omítkou. Nad vchodem do sklepa novodobě doplněn balkón. Z východní strany novodobě přistavěna zděná brána, ze západní strany garáž. Fara zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Není známo, kdy byl mlýn založen ani do kdy fungoval. Poprvé je zmiňován r. 1755. V r. 1834 měl půdorys písmene L se dvěma samostatně stojícími dřevěnými budovami a poháněla jej voda z mlýnského náhonu napájeného říčkou Huntavou. Posledním mlynářem byl jistě nějaký Fiala. Dnes mlýn slouží rekreaci.

Pamětní deska na domě v Řimicích, v němž žil a pracoval v letech 1934-1942 biskup Gorazd (Matěj Pavlík) popravený nacisty za podíl na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na R. Heydricha. Gorazd byl v r. 1987 v Olomouci svatořečen. V Řimicích bylo dočasně i ústředí pravoslavné církve.

Goticko renesanční tvrz Pročků ze Zástřizl z poč. 16. století, před r. 1580 přest. na zámek. Od r. 1623 je zámek sídlem velkostatku olomoucké kapituly. Po 30leté válce opraven a přestavěn barokně na patrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou.

Areál byl otevřen 1. 5. 1999. Hlavní atrakcí je obrovská dřevěná "replika" bájného trójského koně z řecké mytologie s vyhlídkou v jeho hlavě. Od r. 2002 je součástí areálu malá sklářská huť, kde se vyrábí repliky historického skla, a od r. 2014 i keramická dílna.

Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.

Kostel Husitského sboru z roku 1933. Stavitel Josef Sova.